Vyznání Brňačky z Kutné Hory

Vyznání Brňačky z Kutné Hory

Přátelé, kdybyste věděli, jak hrozně jsem před lety nechtěla do Brna! Když jsem se rozhodovala, kam na vysokou, Praha pro mě byla jasná volba. (Ne, tady neparoduju Jihlavanku. I když…) Bylo to kousek a šli tam všichni spolužáci. A vůbec – Brno? Kde to sakra je? Na Moravě? A mají tam internet? Nakonec jsem ale dala na rady (a nátlak) rodičů a vyrazila do Brna, kde mě čekala ségra, byt a pracovní pohovor. A s nimi období vzdoru: nesnáším to tu,…

Rozbalit článek Rozbalit článek

7 přenádherných vzpomínek z cest

7 přenádherných vzpomínek z cest

Lidičky, já bych někam jela! Jenomže teď škudlím na Erasmus a letní školu v Bosně. Tím „škudlím“ chci říct „pokouším se hned neutratit všechno, co už jsem naškudlila“ – a že mi to moc nejde. Každopádně nějaké cestování teď nepřipadá v úvahu. Nikdo mi ale nemůže zakázat vzpomínat na cesty, které už jsem podnikla. Když na ně myslím, z každé mi vyvstává nějaký silný moment. Právě o tyhle silné chvilky se s vámi chci podělit a budu moc ráda, když se na oplátku vy…

Rozbalit článek Rozbalit článek

11+1 mírných náznaků, že už je jaro

11+1 mírných náznaků, že už je jaro

Víte, jak poznáte, že je jaro? Ha, nevíte! Jistě že nevíte. Ale já vám to povím. Tak podivejte se… Řeknou vám to reklamy. „Jaro je tu – přezujte svou Toyotu!“ Varianta „léto je tu“ už brzy ve vašich rádiích. Cyklostezka je neprůjezdná. To je mi zajímavý – a v mínus deseti nebyla nikde ani noha! Vaši kamarádi se dojímají nad rozkvetlými stromy. A tvrdí, že je rozplakala alergie. To určitě! Z koček opadá půlka chlupů. Prý že na jaře kvetou kočičky….

Rozbalit článek Rozbalit článek

Guilty pleasures vysoce sofistikované slečny Barbory

Guilty pleasures vysoce sofistikované slečny Barbory

Veeeeeelmi často se snažím tvářit jako úchvatně sofistikovaná bytost, která čte kvalitní literaturu, chová se jako dáma, hovoří vybraně a má přehled. A ve skutečnosti… …jsem já. Vedle bambilionu chyb mám bžilion „guilty pleasures“, které se ani malililinko neslučují s tím, jak bych chtěla působit. Co už, ven s nimi! Slovo bžilion Kolik je bžilion? Nemám tušení. Rozhodně víc než bambilion. High School Musical O kvalitách High School Musical se s vámi dohadovat nebudu. Já jenom vím, že když mi najede na YouTube,…

Rozbalit článek Rozbalit článek

5 znamení, že jsem ve skutečnosti… muzikálová postava

5 znamení, že jsem ve skutečnosti… muzikálová postava

Na rovinu: jsem divná. Jsem ten typ člověka, kterého buď máte hrozně rádi, nebo ho nemůžete vystát. Dlouho jsem přemýšlela, čím to je, až jsem na to přišla: ve skutečnosti jsem muzikálová postava. Dobře, tohle měla být pointa článku, ke které jsme se měli propracovat. Ale my muzikálové postavy máme srdce na dlani a všechno vykecáme. Dovolte mi vám zazpívat něco povědět o tom, jak jsem na to přišla. Imrvérefurt tancuju a zpívám Na úvod by mezi námi mělo být…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Je tu: barborové tričko!

Je tu: barborové tričko!

Přátelé, toto je historický moment. Světlo světla spatřilo… *fanfára* první flekuvzdorné tričko! Esence barborovosti, všechny barvy a fleky světa na jednom místě, prostě dokonalost sama. Jak vznikalo a hlavně: jak k němu můžete přijít vy? Račte pokračovat ve čtení, hned vám to povím. Barbora návrhářkou Na samém začátku stála nabídka od Vyrobsitričko.cz. Jo, nabídka spolupráce, co bych to nepřiznala? Tahle mi totiž dávala smysl: můžu si vyrobit vlastní tričko pro sebe i pro vás a o celém procesu napsat to, co…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Staronový Berlín

Staronový Berlín

Berlín je… život, který vyrůstá z trosek. Umění, které prokvetlo minulostí. Perfektní spojení toho, co bylo, s tím, co je a bude. Spolu se spolužačkou Míšou jsem do něj vyrazila primárně za další spolužačkou Lenkou, ale jak jsme ho společně objevovaly, byla jsem ohromená. Němci si totiž se svou minulostí poradili po svém. Budovy, na kterých se podepsala válka, doplnily moderní prvky, a ze zdi, která rozdělovala město na dvě, se stala galerie. Pojďte se se mnou projít po Berlíně, jak jsem…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Jsme dost

Jsme dost

V sobotu mám narozeniny a brzy je bude mít i můj blog. Původně jsem to chtěla oslavit vtipným článkem, jenže… Jenže když jsem dneska přišla domů z práce a podívala jsem se do zrcadla, neviděla jsem v něm pěknou čtyřiadvacetiletou slečnu. Viděla jsem unavenou holku, která může být věkem kdekoliv mezi pětadvaceti a třiceti a která by spíš než slavit potřebovala aspoň jednou za čas spát sedm hodin v kuse. Holku, která věčně není spokojená sama se sebou a neustále má pocit, že není dost….

Rozbalit článek Rozbalit článek

Rozmarné léto: léto v zimě a divadlo v cirkuse

Rozmarné léto: léto v zimě a divadlo v cirkuse

Janáčkovo divadlo se opravuje a prý ještě nějaký pátek bude. Jak to vyřešilo Národní divadlo Brno? A) Prostě na čas vyškrtlo z repertoáru opery a balety B) Využívá jen Mahenovo divadlo a Redutu a hraje všeho míň C) Hraje na výstavišti a v Lužánkách si postavilo cirkusový stan Cé je správně! A jak jsem se právě sama přesvědčila, je to geniální nápad. Vančurovo Rozmarné léto v šapitó, to už není činohra. To je teleport, který vás z promrzlých Lužánek přenese do líné…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Kdybych dostala 10 korun…

Kdybych dostala 10 korun…

V minulém díle (čti: u mě na Facebooku) jste viděli: Zjevně se vám to vcelku líbilo. Mně taky, jsem totiž královna Coby-kdyby. Hrozně ráda si představuju nesmysly, a tak jsem si vypředstavovala celý tenhle článek, který vám doporučuju strávit následujících 5 minut. Vzdělá vás to? Ne. Bude vás to bavit? No to si pište! Tak s chutí do toho. (A nezapomeňte mi do komentářů napsat pár vlastních coby-kdyby.) >> Kdybych dostala 10 korun pokaždé, když se mě někdo zeptá „Cos…

Rozbalit článek Rozbalit článek