Tak si tu copywriteřím…

Tak si tu copywriteřím…

Pracuju v reklamce.

Uf, tohle je asi poprvé, co jsem o sobě něco takového řekla. Obyčejně o sobě říkám, že pracuju v marketingové agentuře, ale co si budem… ne všechno je tak hóch, jak bych si ráda myslela.

A co teda v té marketingové agentuře reklamce dělám? Stručně: copywritera.

Tak jo, přihlaste se, kdo ví, co to je. Že něco s kopírováním? Špatně, za pět, do příště doučit.

Míň stručně: píšu texty na weby a do reklam. Ne, nepsala jsem reklamu na Coca-Colu, kterou jste viděli v kině před filmem. Ale možná jsem psala jeden z těch webů, na které jste zabloudili při každodenním brouzdání internetem. Pravděpodobně jste si vůbec neuvědomili, že moji práci vidíte – že vidíte vůbec nějakou práci. Můj úkol je totiž psát texty, které vás provedou webem tak nenásilně, že si mě ani nevzpomenete. Fňuk.

Už jste si stihli v hlavě namalovat nějakou představu mé práce? Jestli si představujete, jak v kreativním delíriu buším do počítače šťavnaťoučké textíky o dřevěných motýlcích nebo útulku pro opuštěné jednorožce, račte seskočit z obláčku. Vo-vo-vo-vo tom to totiž vůbec není.

Seznamte se: copywriterka Bára v přirozeném prostředí. K práci potřebuje počítač, blok, sluchátka a vyzdobenou nástěnku.

Zadání pro paní písmenek

Přijde za mnou šéf a povídá: „Podívej se, máme tady tuhle ultra cool hispta kavárnu na Letné. Sedí se u nich v houpacích sítích a kafe roznáší obsluha převlečená za postavy z muzikálů Andrewa Lloyda Webbera. Ty jsi tady největší machr na texty, vymysli něco, z čeho si všichni sednou na zadek!“

A já na to: „Jasně, počkej, zamyslím se… Hm… Jó, uděláme spot, kde budou tančit mopsíci — na hudbu z Koček!“

Šéf: „To je geniální, tímto tě povyšuju na paní písmenek a vedle svého platu budeš pobírat pět kilo čokolády týdně!“

Jo, tak přesně takhle to nefunguje. Spíš by to bylo následovně:

Projekťák: „Hele, budeme dělat web o průmyslových filtračních technologiích, máš na to teď kapacitu?“

Já: „No, ani ne, zrovna píšu ty kontejnery…“

Projekťák: „Hm, já to stejně nemám komu dát. Tady máš číslo na klienta, spoj se s ním a začni psát.“

Já: „Ou-kéééj…“

Ve většině nepíšu o ultra-mega-giga-cool věcech. Ale víte co? Zaplať pámbu za ty dary. Takhle díky své práci nakukuju do různých oborů a tuze moc se u toho naučím. Třeba k čemu je dobrý propolis. Jak se dělá ultrazvuková liposukce. Kolik vody potřebujete na jedno spláchnutí. Jak vypadá práce kamioňáka. A spoustu dalších věcí.

Na svou práci jsem tak pyšná, že jsem se marnivě nechala vyfotit s propiskou. Jakože píšu, chápete? Haha.

Jako copywriter nemusím být superkreativní. Podle mě je důležitější umět se zamyslet nad tím, jaké informace budou zajímat toho, kdo bude texty číst. A  dokázat se nadchnout i pro obor, který prostě není cool.

Můj běžný pracovní den… není jenom o kafi

Na mém Facebooku zazněl dotaz na to, jak vypadá můj běžný pracovní den. Tak jo, přetočme obligátní „přijdu, udělám si kafe, vyleju ho, udělám si nové“ a pojďme rovnou k věci.

Pracuju na projektech, které mají různé časové rozvržení – od jednorázových článků přes blogy, o které se starám pravidelně, až po celé weby, které zaberou několik dní práce. Proto mám neustále něco rozpracovaného a musím si ráno pošupačit v hlavě, čemu se budu věnovat nejdřív.

Během dne se semtam sejdu s kolegy, se kterými pracuju pro toho nebo tamtoho klienta. Aby fungovalo všechno, co pro klienta děláme, nemůžeme si každý hrát na svém písečku: musíme spojit všechno, co umíme. Někdy mě taky čeká schůzka s klientem, zvlášť když se pouštíme do něčeho nového a já potřebuju fůru informací.

No a pak študuju podklady, píšu, komunikuju s klienty, posílám jim texty ke schválení… a tak pořád dokola, a stejně je to každý den jinačí.

Vy se ptáte, já možná odpovím

Na Facebooku zaznělo i pár dalších otázek, tak pojďme na ně. Kdyby vás napadla i nějaká jinačí, pište do komentářů, ano?

Jak se naučit psát? Co bys doporučila za knihy či kurzy?

Hm… Osobně bych řekla, že by na samém začátku měl být alespoň nějaký cit pro jazyk (a tím nemyslím nutně pro pravopis). A dál? Víc než knížky nebo kurzy dá člověku práce v agentuře, kde se může učit nejen od copywriterů, ale i od specialistů z dalších oborů. Protože dobrý copywriter potřebuje ke své práci znát aspoň základy tvorby webů, SEO, správy sociálních sítí – podle toho, co bude psát.

Taky mi pomáhá dívat se a přemýšlet – když projíždím nějaký web nebo čtu článek, přemýšlím, proč se mi dobře/špatně čte, nakolik mě zajímají informace v textu a tak vůbec.

A kdybych měla doporučit něco konkrétního, skvělý byl kurz Změňte slova, změníte svět od Michaely Mužíkové (jejích 365 copytriků je skvělých právě na to „dívám se a přemýšlím“), fajn je i knížka Webcopywriting pro samouky od Pavla Šenkapouna, pokud člověk neví fakt nic a chce odněkud začít.

Můžeš si „půjčovat“ nějaké zdroje, nebo je všechno čistě na tvé hlavě?

Jej, kéž bych byla tak geniální, abych mohla o všem psát bez nastudování! Obyčejně mám podklady od klienta, hodně se vyptávám a jo, taky gúglím. 🙂

Kdo je tvoje nejvíc nejoblíbenější kolegyně?

Lenka. A Lucie. A Kája. A Dominika. A druhá Kája. A vůbec všechny a všichni, miluju svoje kolegy!

(Je tahle odpověď dost diplomatická na to, aby mě nikdo neumlátil hrnkem na kafe?)

Uuuf, už tady máme nějak moc písmenek! Tak jen rychle: jestli vás o mé práci ještě cokoliv zajímá, ptejte se v komentářích. A ahoj na Facebooku!

Tipy na další počteníčko

Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
20

15 thoughts on “Tak si tu copywriteřím…

    1. Baví – neumím si představit, že bych dlouhodobě dělala něco, co mě nebaví. 🙂 Tady můžu uplatnit to, co umím nejlíp, poznávám nové obory, pořád se něco učím… Plus je i naše firma, kde pracují skvělí lidé.

    2. Ale abych byla upřímná, občas je to náročné, zvlášť když se nahromadí hodně práce nebo je s některým klientem složitější spolupráce. O to radši jsem za tenhle blog, kde mi stačí napsat jeden článek vážně sama za sebe a hned ze mě všechno spadne.

  1. Tak to vypadá, že tě můžu směle oslovovat „paní kolegyně“ 🙂 Taky jsem onehdy psala nějaké megavzrušující téma. Něco jako datové rozvody nebo CNC obrábění… 😀

  2. Jak jsi psala o těch tématech, které ti běžně chodí pod rukama, úplně jsem si vzpomněl na sebe při začátcích v agentuře. Původní představa byla, že budu psát jen o sexy oborech. Pak na mě kolegyně vybafla zadání o čističkách odpadů. Napřed jsem koukal, ale postupně mi to přišlo hrozně zajímavé. Což mě na copywritingu primárně baví nejvíc. Pochopit ten trh a styl uvažování lidí, kteří produkt/službu budou používat. Někdy se dostaneš ke zjistění, které by tě v životě nenapadlo 🙂

    1. Řekla bych, že jsem si nikdy nepředstavovala, že budu psát jen o sexy oborech… ale nečekala bych, že budu schopná psát vážně o všem. A jak píšeš, to objevování nových oborů je na copywritingu to nejlepší. 🙂

  3. To je parádní článek. Jsem u Tebe poprvé a dočetla jsem ho do konce. 🙂 Asi se stávám pravidelným návštěvníkem. 😇 Zrovna o takovou práci usiluji. Párkrát jsem už měla brigošku v tomhle směru, ale to se k tomu jen hodně blížilo. Teď bych to ráda dělala naplno. Myslíš, že se to dá skloubit se psaním bakalářky, školou a přípravou na státnice? S tím, že bych nebyla zatím v agentuře a pracovala z domova. Vysvětlení, proč nepočkám až dokončím školu – hrozně se bojím, že nenajdu práci hned po škole. 😀

    1. Jé, předně moc děkuju za pochvalu!
      Inu, já mám za sebou bakalářku, státnice, teď diplomku – a pracuju celou dobu. U nás v práci je to dost na domluvě.
      Ale osobně bych spíš začala v agentuře než sama doma. Tam budeš mít neustále zpětnou vazbu a kontakt s kolegy, se kterými potřebuješ jako kopík spolupracovat. 🙂

  4. Parádní vyprávění ze zákulisí 🙂 Já se ke copywritingu pomalu dostávám a vlastně to začalo kontejnery 🙂 Přítel programoval web společnosti, která sváží odpad a dal mi za úkol předělat texty… A od té doby mě tenhle obor přitahuje jako magnet (tedy copywriting, ne ten svoz!) Takže začít se dá i od těch „nesexy“ témat a člověka to pohltí!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!