Když žerete býlí
Když žerete býlí, jste býložravec. To dá rozum.
Jenže to není všechno, co z toho plyne:
Když žerete býlí, brzo umřete. Nebo minimálně potkáte někoho, kdo vám řekne, že brzo umřete. A pak potkáte lidi, kteří vám řeknou další legrační věci.
Napadlo mě vám tyhle legrační věci ze života býložravce zprostředkovat. Ale pod jednou podmínkou: nikdo nikoho nepřesvědčujeme, nikdo nikomu nic nenutíme, jasan? Prima, pojďme na to.
Většinou to začíná: Bára nejí maso, víš?
Já to na sebe zpravidla neřeknu. Napráší mě žum, kamarádka, známý,… (Vy ještě nevíte, kdo je žum?)
A pak:
Musíš jíst maso, jinak umřeš.
Nó… ne.
A je ti dobře?
Nó… jo.
Co já bych ti tak jenom k tomu obědu…
Prosím, ať jsou to sladký knedlíky!
Mám tu jenom sladký knedlíky.
Jó!
(Tohle není legrační, ale milé: když se babička snaží vymyslet, co by mi tak dala k obědu, a já jsem nejnadšenější z jídla, které ona považuje za moc obyčejné. Je zlatá.)
Musíme jíst krávy. Když nebudeme jíst my je, snědí ony nás!
Dáš si kuře?
Já jsem taky byla vegetarián. Asi měsíc, minulý prázdniny.
Žjůva, máme toho tolik společnýho! Budem kámošky, jo?
Dáš si rybu?
A nevadí ti, že jíš jídlo mýho jídla?
Počkej, cože?
Dáš si polívku? Jo, vývar tam je, ale jenom z kostí!
Já jsem o tom taky jako přemejšlel. Ale já prostě nesnášim, když mi někdo něco nutí.
(Jenom jsem řekla, že si řízek nedám.)
Já jsem taky skoro vegetarián. Jím jenom kuře, víšco.
Príma, další kámoš!
Víš, jak je ten řízek dobrej?
Jo, vím.
To je bez masa? Tak to já si nedám, já radši něco pořádnýho.
Poznámka pod čarou (představte si čáru): Vím, že vegetarián není býložravec. Ale slovu vegetarián se vyhýbám, protože na spoustu lidí působí jako rudý lomeno zelený lomeno batikovaný šátek.
Jak to máte s jídlem vy? A neřešme jenom maso. Zajímají mě i zvláštnůstky. Mám třeba kolegyni, která nejí rajčata, třesně a spostu dalších pro mě mňam věcí, protože jí prostě přijdou nechutné. Máte něco takového?
PS: Ať už masíte, nebo nemasíte, o mých článcích se hezky zčerstva dozvíte na Twitteru. Stačí kliknout na tohohle ptáčka a sledovat mě:
12 thoughts on “Když žerete býlí”
Já bych asi bez masa nemohla. Ale vždycky si připadám provinile, když to před nějakým vegetariánem říkám, protože na internetu teď vládne kult šílených veganů a já se jich bojím. Ale ty nejsi šílená vegetariánka ani veganka, tak tobě to teda řeknu.
Páni, já neměla vůbec tušení, že jsi "býložravec". Docela ti závidím, že to tvoje tělo v pohodě zvládá, pro mě to bohužel není. Když jsem to kdysi zkoušela, málem jsem po třech měsících skončila na kapačkách, měla jsem anémii. A to jsem tenkrát vyřadila jenom maso, jiné živočišné bílkoviny jsem jedla normálně. Takže jsem se tak nějak smířila s tím, že tudy pro mě cesta nevede a zvířecí životy se snažím šetřit aspoň tím, že používám cruelty free kosmetiku.
Já jím vše až na mlékovou polévku. Tu nám nutili v jídelně, když jsem byla prcek a od té doby na ní mám tak velikou alergii, že jen ji vidím, zvedá se mi kufr.
Nejím maso (děkuji, nechci šunku). Na druhou stranu si hlídám, abych měla dost bílkovin, takže nějaká mrkev mě na oběd úplně neuspokojí.
[1]: Vegani dokážou být šílení. Oni to nemyslí špatně, ale neuvědomují si, že když na někoho budou po internetu pokřikovat: Hej ty, jseš vrah a já jsem lepší!, nikoho nepřesvědčí, jen nakrknout.
Já baštím víceméně vše, snad jen kromě kopru. Ten nemůžu vystát od dětství.
Nesnesu olej, máslo ani nic podobného mazlavého. V jakékoli formě. Nemůžu vajíčka. A nechutná mi hovězí, vepřové ani ryby. Alergická jsem na koření a bylinky.
Hů, to jsem se zase nasmála! "Jídlo mýho jídla…" chcípám!
[6]: V poslední době se taky snažím vyhýbat sladkému, mastnému a tak – ne že by mi z toho bylo zle, ale stárnu a tloustnu. Jenže… jakmile bys přede mě dala čokoládu, zpucuju ji jak nic. Takže se ti klaním, jestli zvládáš dlouhodobě nejíst moc sladkého. 🙂
My s přítelem se snažíme nemasit (to slovo se mi líbí ), líp nám to jde ale rozhodně v Anglii než doma v Čechách. Víc možností, levný Quorn, a hodně objednáváme veganské věci z Amazonu, kde je poštovné zdarma. Taky jsme pár let nepili mléko, ale teď jsme do toho bohužel zase trochu spadli, protože žijeme u rodiny, která si nechává dodávat čerstvé ve skle a to byl vždycky náš sen, než jsme se začali snažit. Tomu se nám hrozně těžko odolává Ale bereme si jen tak jednu sklínku na týden, jinak pijeme pořád hojně i nemléka.
[10]: To se nedivím, že jste takovému mléku "podlehli" 🙂 My tu máme na mlíko automat, tak bereme z něj, ale taky ho spotřebujeme minimum, navíc to je mlíko z farem, aspoň ne z nějakéh obrovitého děsivého velkochovu.
[11]: Čoveče já ti ani nevím, jak je na tom to naše mlíko, až tak hluboko jsme klesli, že jsme se ani nezeptali 😛