Browsed by
Archiv rubriky: Pozdravy ze světa

Miluju cestování! A když zrovna není na USA, nevadí. Vyrazím třeba do Krakova nebo jenom do Kroměříže. I tam je krásně.

O italské „galantnosti“

O italské „galantnosti“

„Bella, bellissima!“ konstatuje pán, který se zastavil v chůzi, aby si mě prohlédnul. Z mého tázavého pohledu si pranic nedělá. Je totiž Ital a Italové tohle dělají. Tady v Neapoli si stačí si obléct sukni a cestou do školy sklidíte pět „bella“, šest obdivných pohledů, čtyři „ciao“ a tři všeříkající úsměvy. V situaci, kdy Češi víc nebo míň nápadně okukují, čučí Italové zcela neskrývaně a navrch se baví tím, že na to jako cizinka nejsem zvyklá. A to není všechno (Horste). Auta zpomalují,…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Neapolské podivnůstky

Neapolské podivnůstky

Každý vám řekne, že mají v Neapoli krásný dóm. Možná vám to časem řeknu i já… ale dnes není ten den! Dneska vám povím, jak strašlivě je Neapol divná. Protože fakt je, mrkejte. Jeden záchod bez ničeho, děkuji Záchody tu nemají prkýnka. Nevím, co je to za nablblej nápad, a asi si nikdy nezvyknu. Vždyť ty mísy proboha mají díry na přidělání prkýnka! K čemu si Italové sakra myslí, že tam jsou? Extrémně vtipné záchody jsou u nás ve škole. V jedné budově…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Božská je Neapol! A chaotická. A zabordelařená. A…

Božská je Neapol! A chaotická. A zabordelařená. A…

Představte si nejužší uličku libovolného starého města v Česku. Zužte ji na půlku. Ještě o kousek! Přidejte auto… Cože, že se tam nevejde? Ale prosím vás. V Neapoli projede a ještě kolem něj prokličkuje moped. Řízený desetiletým klukem. Celé to bude dohromady strašlivě troubit a lidi budou uskakovat bez větších emocí. Chcete vědět, jaké je ocitnout se ze dne na den z čisťounkého městečka jménem Brno v chaotické třímilionové Neapoli? Hned vám to povím! Tuu-túúút! Doprava v Neapoli má pro chodce dvě pravidla: Chceš přejít? Prostě…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Článek psaný kdesi mezi Bolognou a Florencií

Článek psaný kdesi mezi Bolognou a Florencií

Drazí, docela to flákám, co? Články tu přibývají jak noty na buben a ne a ne se to zlepšit. Dlužím vám vysvětlení – a na jeho konci vám půjde hlava kolem. Tak jako jde mně. V poslední době je toho totiž fůra. Ufňukané klubíčko znovu státnicuje Předně tu byly státnice. Když jsem státnicovala posledně, nechala jsem si na učení přesně 9 dní a poslední 2 dny jsem strávila v koutku pokoje jako uslzené klubíčko, které mezi vzlyky vykřikovalo něco jako „Já tam nepudu, já…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Banja Luka: město, kam se nikdy nepodíváte

Banja Luka: město, kam se nikdy nepodíváte

670 kilometrů od Brna leží Banja Luka, město, kam se pravděpodobně nikdy nepodíváte. Ne, nechci podceňovat vaše cestovatelské já, ale… Na to, že je Banja Luka druhé největší město Bosny a Hercegoviny, tam není až tolik vidění. Rozhodně ale stojí za návštěvu, která vám zabere sotva 10 minut a bude stát přesně nula káčé. Tak pojďte, provedu vás! Abych Banje Luce nekřivdila… Když říkám, že v Banje Luce nic moc není, trochu jí křivdím. Ona za to totiž nemůže. Bylo by…

Rozbalit článek Rozbalit článek

7 přenádherných vzpomínek z cest

7 přenádherných vzpomínek z cest

Lidičky, já bych někam jela! Jenomže teď škudlím na Erasmus a letní školu v Bosně. Tím „škudlím“ chci říct „pokouším se hned neutratit všechno, co už jsem naškudlila“ – a že mi to moc nejde. Každopádně nějaké cestování teď nepřipadá v úvahu. Nikdo mi ale nemůže zakázat vzpomínat na cesty, které už jsem podnikla. Když na ně myslím, z každé mi vyvstává nějaký silný moment. Právě o tyhle silné chvilky se s vámi chci podělit a budu moc ráda, když se na oplátku vy…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Staronový Berlín

Staronový Berlín

Berlín je… život, který vyrůstá z trosek. Umění, které prokvetlo minulostí. Perfektní spojení toho, co bylo, s tím, co je a bude. Spolu se spolužačkou Míšou jsem do něj vyrazila primárně za další spolužačkou Lenkou, ale jak jsme ho společně objevovaly, byla jsem ohromená. Němci si totiž se svou minulostí poradili po svém. Budovy, na kterých se podepsala válka, doplnily moderní prvky, a ze zdi, která rozdělovala město na dvě, se stala galerie. Pojďte se se mnou projít po Berlíně, jak jsem…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Paříž, město pod Seinou

Paříž, město pod Seinou

Paříž vypadá… jako kopie Paříže v jiném městě. Tolikrát jste ji viděli na fotkách, na plakátech, ve filmech. A pak najednou stojíte před Eiffelovkou, prší, všude je bžilion lidí a vy si říkáte: „A kde je sluníčko? Kde jsou barety? Proč nemá každý pod paží bagetu?“ Paříž ve filmech, to je Paříž z jiného vesmíru, kde je všechno barevné a v pozadí zní harmonika. Ale víte co? I ta opravdová Paříž z našeho vesmíru je krásná. Pojďte, provedu vás! Objevujeme Montmartre z pidibytu Do Paříže…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Milán: pizza, hřbitov, blešák, sladkosti

Milán: pizza, hřbitov, blešák, sladkosti

S žumem jsme vyrazili do Milána s jednou zásadní otázkou: Fakt je tak neskutečně, šíleně, srdcervoucně až děsivě drahé? Víte co? Ani ne. Jasně, není to Budapešť, kde nám stačila tisícovka na dvě noci v pěkném a romantickém pokojíku. Ale není to TAK zlé. Za ubytování jsme platili 3000 českých za tři noci (hostel, pokoj pro dva), letenky stály 800 pro každého. A jídlo? To jsme řešili tak nějak za pochodu a vlastně docela nízkonákladově. O tom, jak jsme přišli…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Daruvar aneb Jak jsem byla v Chorvatsku a neviděla moře

Daruvar aneb Jak jsem byla v Chorvatsku a neviděla moře

Víte, že v Chorvatsku žije početná česká menšina? Nejvíc z nich je ve městě Daruvaru a okolních vesnicích. A právě tam jsme vyrazili se spolužáky z brněnské bohemistiky. Slyšeli jsme, jak zní čeština, která se od 19. století vyvíjí mimo domov, a viděli jsme, jak čile funguje kulturní život tamních krajanů. Taky jsme od chorvatských Čechů zjistili, že pro Chorvaty je čeština evropský jazyk. Řeknu vám, že to by měl zažít každý bohemista. A protože je mi jasné, že do…

Rozbalit článek Rozbalit článek

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!