…a když to nepůjde, budeme improvizovat!
Tyvole, to bude propadák! Dyť já nic neumim.
Nemám nic umět, je to impro.
Nojo, ale já neumím ty… principy! Co když to nepůjde?
Když to nepůjde, budeme improvizovat.
Divadlo, divadlo a zase divadlo. Občas kino, občas hudba. Ale vždycky jen to nej-nej-nej.
Tyvole, to bude propadák! Dyť já nic neumim.
Nemám nic umět, je to impro.
Nojo, ale já neumím ty… principy! Co když to nepůjde?
Když to nepůjde, budeme improvizovat.
Na jednu holku se síťovkou a tuhým šamponem ale připadá tucet lidí, co odchází z obchoďáku s igelitkou nacpanou zbytečnostmi. A tucet blogerek, které je v tom svými články a vlogy podporují.
Co s tím?
„Miláčku, nepůjdeme na swingovej ples?“
„Vždyť to neumíme tancovat…“
„Nó, určitě jsou na to ňáký kurzy!“
A taky že jo. Je na nich legrando grando, pojďte si o nich počíst.
Brněnský Rent musíte vidět, ať jste muzikálofilové, nebo ne. Proč? Protože tenhle muzikál s Pulitzerovou cenou je všechno jenom ne typický muzikál.
Napadlo vás někdy, jak sportují nevidomí? Jak vlastně vypadá jejich běžný den? A co si o vás myslí, když jim řeknete „Uvidíme se zítra“? Já už to vím. A ráda vám to povím. Měla jsem to štěstí přimotat se k projektu Veď mě ve tmě, za kterým stojí brněnský spolek Vodicí pes a Škola pro výcvik vodicích psů. Byla by ooobr škoda, kdybych vám o něm nepověděla – a že jste to vy, na závěr přidám pozvánku na akci spojenou s tímhle…
Barboro, vážně nám musíš říkat o všem, co jsi v divadle viděla? Ale vůbec ne! O většině představení, která jsem viděla, se nedozvíte. Určitě ne o opeře a baletu. Nejspíš ne o činohře. Možná ani o muzikálu. Ale o tomhle vám říct musím. Veroničin pokoj Národního divadla Brno je zážitek, o kterém se nemluví snadno – a stejně se o to pokusím. Protože vím, že byste si ho i vy měli prožít. „Jako byste Veronice z oka vypadla!“ V klaustrofobním prostředí jediného pokoje se…
Janáčkovo divadlo se opravuje a prý ještě nějaký pátek bude. Jak to vyřešilo Národní divadlo Brno? A) Prostě na čas vyškrtlo z repertoáru opery a balety B) Využívá jen Mahenovo divadlo a Redutu a hraje všeho míň C) Hraje na výstavišti a v Lužánkách si postavilo cirkusový stan Cé je správně! A jak jsem se právě sama přesvědčila, je to geniální nápad. Vančurovo Rozmarné léto v šapitó, to už není činohra. To je teleport, který vás z promrzlých Lužánek přenese do líné…
Náhodná osoba: „A co tak děláš ve volném čase?“ Já: „Nó, dost čtu.“ Osoba: „Fakt? Já taky! Minulý týden jsem si koupila deset knížek, haha. To jsem ale knihomol, co?“ Já: „Hm, asi jo. Já si naposled koupila Kratochvila, toho mám moc ráda.“ Osoba: „Aha. Toho neznám.“ Konec konverzace. Definitivní. A takhle je to pořád. Ono totiž jsou dvě věci rád číst a rád číst. A je knihomol a knihomol a tihle dva si vůbec nemusí rozumět. A taky nerozumí….
Básničky píše každý druhý. Možná každý první, ale jen ten druhý se přizná. A rovnou je publikuje. Nevím, jestli jsem moc stará, málo piju nebo prostě nemám to správné básnické cítění, ale velká část básní, co se potulují po internetu, mi přijde lehce nablblá. Tak mě napadlo, že to taky zkusím. Vážně nevážně. Od kolegyně Lenky jsem k Vánocům dostala boží věcičku: Story Cubes. Jsou to kostky s obrázky, kterými si stačí hodit a na stole se vám urodí příběh….
Kolegyně Lenka je jako já, akorát je víc Slovenka než Češka a víc archeoložka než bohemistka. A jako já miluje roztomilé blbinky, hezké šatečky a muzikály. Za tím posledním jsme spolu vyrazily do Prahy. V „Pyramidě“, oficiálně Goja Music Hall na pražském Výstavišti nastudovali něco velkého: Ples upírů. Vůbec se mi nepokoušejte tvrdit, že tenhle muzikál neznáte. Znáte Total Eclipse of the Heart od Bonnie Tyler? Vynikajícně, znáte ústřední písničku celého muzikálu! A tudíž znáte i tenhle muzikál, který patří…