Browsed by
Archiv rubriky: Barborový život

Žiju #barborovépříběhy. A taky čtu, píšu a koloběžím. Vždyť mě znáte.

Kterak jsem si koupila kytaru, protože jsem neměla jahody

Kterak jsem si koupila kytaru, protože jsem neměla jahody

„Prosim tě, co to neseš?“ ptá se mě drahej polovička.
Stojím ve dveřích a v ruce třímám pouzdro na kytaru. Takže očividně nesu…
„Kytaru,“ odpovídám.
„No to vidim. Ale kdes k ní přišla?“
„Nó, omylem na blešáku. Nekoukej tak na mě, fakt! Koupila jsem jí, protože jsem neměla jahody.“

Swingujeme (like it’s 1930)

Swingujeme (like it’s 1930)

„Miláčku, nepůjdeme na swingovej ples?“
„Vždyť to neumíme tancovat…“
„Nó, určitě jsou na to ňáký kurzy!“
A taky že jo. Je na nich legrando grando, pojďte si o nich počíst.

Kafe a Margherita

Kafe a Margherita

Včera jsem měla tři espressa. Ani jedno jsem nedopila.
Na všechny jsem se tvářila, jako by mě někdo kousnul do nohy a rovnou mi řekl, že jsem na jeho vkus moc tučná. Co jsem se vrátila z Neapole, prostě mi žádné kafe nechutná.

Pan Trexx exkluzivně: Jednou jsme se s Bárou parádně vysekali!

Pan Trexx exkluzivně: Jednou jsme se s Bárou parádně vysekali!

Redakci Barborových příběhů poskytla rozhovor hvězda českých cyklostezek, sen brněnských koloběžkářů a noční můra pokořených cyklistů. Kdože? Bářina koloběžka! Přečtěte si exkluzivní interview jen a pouze u nás. (Čili u mě, ale ten plurál mi zní víc bombasticky.)

Článek psaný kdesi mezi Bolognou a Florencií

Článek psaný kdesi mezi Bolognou a Florencií

Drazí, docela to flákám, co? Články tu přibývají jak noty na buben a ne a ne se to zlepšit. Dlužím vám vysvětlení – a na jeho konci vám půjde hlava kolem. Tak jako jde mně. V poslední době je toho totiž fůra. Ufňukané klubíčko znovu státnicuje Předně tu byly státnice. Když jsem státnicovala posledně, nechala jsem si na učení přesně 9 dní a poslední 2 dny jsem strávila v koutku pokoje jako uslzené klubíčko, které mezi vzlyky vykřikovalo něco jako „Já tam nepudu, já…

Read More Read More

Veď mě ve tmě: Co víte o životě nevidomých?

Veď mě ve tmě: Co víte o životě nevidomých?

Napadlo vás někdy, jak sportují nevidomí? Jak vlastně vypadá jejich běžný den? A co si o vás myslí, když jim řeknete „Uvidíme se zítra“? Já už to vím. A ráda vám to povím. Měla jsem to štěstí přimotat se k projektu Veď mě ve tmě, za kterým stojí brněnský spolek Vodicí pes a Škola pro výcvik vodicích psů. Byla by ooobr škoda, kdybych vám o něm nepověděla – a že jste to vy, na závěr přidám pozvánku na akci spojenou s tímhle…

Read More Read More

Víš, že naše jména čarují?

Víš, že naše jména čarují?

Už vás někdy napadlo, jak obrovskou sílu mají jména? Jsou jako zaklínadla. Něco mezi kouzlem imperio a… něčím dalším. Těžko říct čím, v kouzlech se moc nevyznám. Jen si to vemte: Svoje jméno zachytíme i v hučícím davu. Oslovení plným jménem pro nás dost často znamená „máš průšvih“. I když nám rodiče už dávno neříkají Barboro/Heleno/Pavle. Jména máme silně spojená s emocí. Vsadím se, že máte jasnou představu o tom, jaký je typický Dušan nebo typická Marcela (promiň, Lotte). Skoro všichni víme, co…

Read More Read More

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!