Rent: (ne)muzikál o obyčejnských lidech

Rent: (ne)muzikál o obyčejnských lidech

Brněnský Rent musíte vidět, ať jste muzikálofilové, nebo ne. Proč? Protože tenhle muzikál s Pulitzerovou cenou (o cenách Tony ani nemluvím) je všechno jenom ne typický muzikál. Ať si představíte jakýkoliv předsudek o muzikálech, tady neplatí. Třeba:

Muzikály jsou kýč

Tady třpytky a wow-efekty nečekejte, vážení.

Muzikálová hudba je ukňouraná

A což takhle rock, hm? Mrkejte na tohle (a klidně si to o minutu pošoupněte).

V muzikálech se furt jen fňuká o něčích pocitech

Tady se nefňuká. Tady se žije. I přes AIDS, drogy a… no, nájem, ten teda všechny štve.

Muzikály jsou jenom o lásce

Pro Rent je to spíš sex, drogy a život-je-na-dvě-věci. A jasně, láska k životu holt patří.

V muzikálech všichni nosí legíny

Tak heleďte, nějaký legíny tu jsou, to jo, ale… posuďte sami!

K Maureen legíny prostě sedí. A k Mimi taky. A vůbec, dost už o legínách!

V muzikálech se furt zpívá

Tak jako na koncertech vaší oblíbené kapely. Všimli jste si?

Tož to bychom měli. A o čem teda Rent je a proč vám ho tam vehementně (co tohle slovo vůbec znamená?) doporučuju?

Mír, sex a bůůůh (a AIDS a nájem)

V jednom baráku kdesi v New Yorku žije kupička kamarádů. Bohémů, umělců, vyděděných existencí, feťáků atakdál, kteří mají jeden druhého, ale tak trochu nemají na nájem.

To ale není jejich největší průšvih. Když žijete v New Yorku „at the end of the millennium“, může vás trápit mnohem víc. Závislost. AIDS. Hlad a zima. Smrt. Ustojíte to a dokážete žít podle toho, čemu věříte, nebo sáhnete po práci, která vám nedává smysl? Zvládnete žít s holkou, která vám umírá před očima, nebo se pokusíte před realitou utéct?

Rent dává otázky a hledá odpovědi…

Rent se vypořádává se spoustou otázek… a nechává na vás, abyste si odpověď doťukli sami. Protože i když se postavy snaží na odpovědi přijít, jsou to jen obyčejnský lidi v neobyčejnským svrabu. Žádní tajemní fantomové opery ani všemocné zlé čarodějky západu. Feťačky, lesbičky a gayové, transky a umělci, o kterých svět neslyšel a nikdy neuslyší.

Jak v takové mizérii žít? Člověk prostě musí.

Jak zpracovat smrt kamaráda? Člověk prostě musí.

A jak zaplatit nájem, když jste týden nejedli? Člověk prostě…

Rent v Brně

Po pražském Kalichu a divadle Na Prádle přináší Rent Městské divadlo Brno a stojí to za to.

Ne, nesedla jsem si z něj na zadek hned. Teda – seděla jsem, ale začátek mě nepřesvědčil. Dokonce i moje oblíbená One Song Glory mi přišla nijaká a texty sice nebyly vyloženě hloupé, ale zdálo se mi, že brzdí v originále brilantní dialogy. Jenže pak…

…pak mě Maureen překecala. No dobře, teď vážně.

S každou další písničkou se mi Rent dostával hloub a hloub pod kůži. Na rovinu: ta hudba je skvělá. A obsazení brněnského Rentu mě dokázalo natolik vtáhnout do děje, že jsem na konci brečela jako mimino. A ne jednou.

S nemocnou Mimi jsem se tak sžila, že mě její loučení s Rodgerem opravdicky bolelo. Angela jsem si tak oblíbila, že jsem jeho (její) smrt hodně těžko vydýchávala. Maureen mě tak ohromila, že jsem baštila každé slovo jejího ztřeštěného vystoupení. A všechny do jednoho jsem chápala – žili tak, jak bylo v tu chvíli nutné. Dělali to, co cítili. Chybovali a prostě byli lidi.

Ve výsledku člověk prostě jen dělá, co se dá. Stejně jako postavy Rentu.

Připomněli mi skupinu kamarádů, se kterými se ráda vídám proto, že jsou, jací jsou, prostě opravdoví. A zároveň mi připomněli, že spadnout na dno může člověk během chvilky – a vyhrabat se je sakra těžké.

Běžte to prožít

Jestli chcete v divadle zažít něco opravdového, chcete slyšet skvělou hudbu a odcházet domů s pocitem, že vámi prošlo několik propletených příběhů, běžte na Rent. Běžte. Je to jeden z nejlepších muzikálů, které u nás teď můžete vidět, a na české poměry je vážně dobře zpracovaný.

Video z Brna sice nemám, ale mrkněte na ždibíček z Broadwaye.

Navrch budete aspoň zhruba tušit, o čem je Pucciniho opera Bohéma, ze které Rent vychází. A to se hodí, ne? (Bohému u nás dávají v Národním divadle v Praze (už se na ni těším).)

Mimochodem, slyšeli jste, že v Praze chystají muzikál Wicked? Bude ho hrát Goja a já jsem nekonečně zvědavá. A do Plzně míří Elisabeth!

Na co se chystáte do divadla vy? A co nejlepšího jste kdy v divadle viděli?

Další barborové počteníčko

Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
20

4 thoughts on “Rent: (ne)muzikál o obyčejnských lidech

  1. Muzikály v Městském divadle jsou pro mě zklamáním a Rent byl tím posledním. Tento muzikál naprosto miluju. Viděla jsem ho jako film asi šestatřicetkrát a nejméně třikrát jako záznam z Brodway v originále, ale v Brněnském podání jsem vyloženě trpěla. Ten, kdo to překládal, by zasloužil pověsit za koule do průvanu. V některých pasážích se mi chtělo brečet, ne dojetím, ale že někdo mohl z tak perfektní věci udělat TOTO. Přitom většina z herců byla skvělá, zejména pán, co hrál Angel. Za to interpretace Mimi byla tak protivná, že se to skoro nedalo vydržet. Texty, celkové vyznění, které se posunulo někam úplně jinam, než v originále a nakonec i samotná Mimi celkový dojem zabili tak, že bych raději šla za stejné peníze na dětské ochotnické divadlo. Do Městského už ne, děkuji.

    1. Vida, zajímavý pohled! Osobně mám zkušenost, že nikdy není dobré mít něco moc nakoukané. Já to tak mám třeba s Fantomem opery – jasně, že české zpracování pro mě nebude dost dobré, když znám Fantoma zpaměti, viděla jsem ho na Broadwayi a mám jasnou představu o tom, jak má být která postava pojatá. Pak ale nezůstává prostor na novou interpretaci jak postav, tak celého příběhu.
      Co se textů týče, to je obecně kámen úrazu českých produkcí muzikálů. Velký problém jsem s nimi měla třeba u Plesu upírů a v Městském pak u My Fair Lady – tam dost skřípe snaha napasovat na to hantec, protože se mixuje s místy až knižní češtinou a moc to dohromady nefunguje. Tady mi přišlo, že texty drhnou, ale nebyla to vyloženě tragédie. A za mě zůstal zachovaný duch Rentu. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!