Výlet s erasmáky… Co by se mohlo pokazit, hm?

Výlet s erasmáky… Co by se mohlo pokazit, hm?

„Už nikdy nepojedu na žádnou akci s erasmákama. Nikdy! Kdyby mě to napadlo, radši mi zpřerážej nohy!“

To jsme se se spolubydlící vrátily z našeho prvního erasmáckého výletu. Zahrnoval dvě hodiny čekání, špatně naplánovanou cestu, pak další čekání, pár ztracených Turků a ve výsledku i „supervýhodnou“ cenu, která byla vyšší, než kdybychom si výlet zařídily samy.

Proto jsem se zařekla, že už nikdy-nikdy…

…a o měsíc později jsem s erasmáky vyrazila na další dobrodrůžo. Znělo to jako super nápad: výlet do Salerna, které je známé svými vánočními světly. Procházka po městě s průvodcem, potom véča a nakonec oooobr párty s erasmáky z okolních měst. Co by se mohlo pokazit?

Co by se mohlo pokazit? Nuž, poslouchejte…

Hlavně dorazit včas

Metelím jako blázen přes půl Neapole. Na místě odjezdu mám být v 16:45, je něco kolem 16:40. Dorážím s pětiminutovým zpožděním a nacházím… 5 lidí. „Jseš tu brzo,“ konstatují.

Ostatní se trousí postupně – celkem hodinu a půl. A když jsou přítomní všichni Španělé, sbalíme bžilion lahví alkoholu a vyrážíme.

Hm, k čemu potřebujeme tolik pití? Vždyť ta párty bude v klubu, ne?

Fotka je sice z jiné akce, ale krásně ilustruje, na kolik lidí se běžně musí čekat.

Captain Obvious a jeho „prohlídka města“

Po hodince dorážíme do Salerna a vydáváme se na cestu za světly. Kdosi nese na zádech gigantický reproduktor, ze kterého hrají nejhorší ze španělských songů. A jelikož většina neapolských erasmáků přijela ze Španělska, jsou všichni spokojení.

Samotná světla jsou… překvapující. Místo rolniček, hvězdiček a jiných vánočních tvarů potkáváme svítící chobotnice, kosatky a delfíny. Tohle fosforové akvárium projdeme za chvíli a pak se zjeví „průvodce“.

Tohle je… vánoční rejnok. Nemáte zač.

„Vítejte v Salernu,“ říká italsky (a mě už neudivuje absence angličtiny), „tohle jsou naše světla. Znázorňují mořský svět.“

Týjo, nepovídej. Jsem v šoku!

Toliko prohlídka města s průvodcem. Nuž, jde se bloudit.

Kde sakra jste?

Vydáváme se objevovat město a naše malá skupinka se odděluje od zbytku. Šouráme se městem, přesvědčení, že tímhle tempem nebudeme nikdy daleko od ostatních.

Po čtvrthodince chůze nám dojde, že je kolem nějak poklidno a neerasmácko. Kde jsou ostatní? Voláme jim a oni sdílí svou polohu. Jsou 10 minut od nás. Počkat, 11. Ne, 12! Co se to sakra děje?

Jdeme za nimi a nacházíme je… ve fastfoodu, jak se ládují kebabem.

Párty na parkovišti

Posbíráme všechny poztrácené Španěly a přesouváme se zpátky k autobusům. Ty nás dovezu na… parkoviště? Cože?

Organizátoři odněkud vyčarují stolek a tu spoustu pití rozlévají do plastových kelímků. (Plast. Existuje něco italštějšího?)

No jasně. Je totiž jedenáct, moc brzo na párty v klubu. Pro Španěly a Italy: pití v barech je pro ně moc drahé, a tak se před párty vždycky sejdou doma, tam se zlejou a nejdřív v jednu vyráží o dům dál. A tak tu stojíme na parkovišti, mrzneme, cucáme aperol a tancujeme na „Worst of bad Spanish songs“.

Suma sumárum

A víte co? On to vlastně byl super večer. Zatancovali jsme, zanadávali na erasmácké akce… to lidi vždycky spojí. Byla to legrace.

Jo a abych nezapomněla: nakonec jsme se do toho klubu fakt dostali!

Ale až příště budu chtít na akci s erasmáky… propleskněte mě, jo?

…a v každém případě si mě lajkněte na Facebooku. Ví bůh, kdy budu mít čas na další článek, ale na Facebooku se o tom dozvíte hnedle. 🙂

Když už jste tady, tyhle články si musíte přečíst! (Protože kdy tu budete zas, hm?)

Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
20

7 thoughts on “Výlet s erasmáky… Co by se mohlo pokazit, hm?

  1. Parking párty se opravdu vydařila :-). Kdysi – když jsem se snažil být dochvilný – mi v Řecku vysvětlili rozdíl mezi řeckým a německým časem a jak vidím, něco podobného funguje i v Itálii.

  2. Vánoční rejnok 😀 To se zase někdo snažil o něco neotřelého. A k tomu průvodci – občas mám pocit, že by člověk mohl začít plácat libovolné kraviny a skoro nikdo by nepoznal rozdíl oproti reálným průvodcům. „Hrad má dvě poloviny, levou a pravou. Vědci se dodnes přou o to, jestli levá není spíš pravá a naopak. Papuče nám nechte u vchodu.“ 😀

    1. Já nad tím rejnokem tak dumala… a vůbec nad všemi těmi svítícími kytičkami a dalšími nevánočními motivy, co se objevily po Neapoli. Jedna ulička je dokonce vyzdobená svítícími šperky!
      Tak mě napadlo: co jsem vlastně čekala? Jehličnaté stromečky, které tu kolem skoro nemají? Sněhové vločky, které viděli jednou za život? Pro ně je tahle výzdoba asi stejně „normální“ jako pro mě ta naše. A na mně je, abych se konečně přestala divit. 😀

  3. Tak ještě do třetice a uvidíš, ne? 😀 Třeba se to povede a pak by tě to mrzelo.. A nebo to dopadne úplně naopak, to je také pravda 😀 Pořádně si to v Itálii užívej

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!