Žum + bašta = láska až za talíř

Žum + bašta = láska až za talíř

Víte, co říká žum o mém zpěvu? „Baruško, zpíváš moc pěkně. Ale dlouho.“
Stejně by se dal shrnout i žumův vztah k jídlu jakéhokoliv tvaru, skupenství, vůně (atakdál): žum jí tuze pěkně, ale tuze mnoho. Kdybych měla vytvořit slovníkové heslo pro pro pojem žum, znělo by takhle:
žum (mask.) = muž, jenž velmi mnoho jí
rozšiřující definice: pokud nejí, zlobí Barboru

Je to bájo, když žum baští

Žumovo jedlictví má řadu kladů. Když vůbec nevím, jak přimět žuma, aby se uráčil na mě po týdnu, co jsme se neviděli, promluvit souvislou větou, zeptám se:
„A cos měl vlastně v pátek na o?“
A tu se žum konečně rozpovídá. Jestli my se jednou vezmeme, tahle otázka bude klíčem ke spokojenému a dlouholetému manželství.
A další výhoda: žum zbaští prakticky cokoliv, co uvařím, a ještě si to pochvaluje. Což je óbr výhoda, protože já nejsem žádná velká kuchařka. Vlastně jsem na tom tak špatně, že moje sestra (která vaří dobře a ráda) prohlásila: „Tys dělala dort z pytlíku? Tak vona dělala dort z pytlíku! Ty nejsi moje sestra!“
Žum si nestěžuje. A narozdíl od sestry neprohlašuje, že nejsem jeho sestra (nebo něco jiného), což je bezesporu prima. Prostě poslušně zbaští všechno, co mu předložím. Vážím si toho o to víc, že on je zapřísáhlý masožravec, zatímco já býložravec, takže vařím jenom býlí (a sýry a tak).

Temná strana žumova

Ovšem teď se dostáváme ke stinné stránce věci: žum si jídla často a rád „vylepšuje“. Třeba se vařím s nějakou omáčkou, hrdě svůj výtvor položím na stůl a žum… Žum pronese své „Baruško, máš to moc dobrý!“ a nakydá na to kečup. Próóóč?
Novinkou, která přišla s mým býložravectvím, je vylepšování jídel o klobásu nebo sekanou. To vypadá takhle: já uvařím něco pro býložravce a žum navrch praští dva obří kusy sekané. Je mu šumák, že to k sobě nepasuje, jemu prostě k čočce s rajčaty a tofu pasuje sekaná. Myslím, že by mu pasovala i k bábovce, kdybych ho upozornila, že v ní není maso. A aby završil vraždu mého výtvoru, praví: „Baruško, když budeš vařit takhle dobře, tak mi vůbec nebude vadit, že je to vegetariánský!“
No bodejť by vadilo, žejo.
Teď mě napadlo, že úplně všechno žum nesní, nemá totiž rád houby. Jednou jsem mu nabídla něco s hlívou a on mi na oplátku řekl, že jsem vegetariánská fašistka. Jo to milák, ten můj žum.
Co vy a vaši žumové/žínkyí? Jsou taky takoví miláci a jedlíci? Račte se podělit do komentářů, ať v tom nejsem sama.
A jestli jste tak ještě neučinili, lajkněte si mou facebookovou stránku Barborové příběhy. Každou sobotu tam potkáte nový článek a v průběhu týdne fůru veselých příběhů s žumem i bez něj.
Jo a tady máte fotku Kotěte, jak pózuje na obraz. Viděli jste snad Titanic, ne? No proto. Není zač.
Tak ahoj na Facebooku!
Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
20

12 thoughts on “Žum + bašta = láska až za talíř

  1. Já teda zatím svého žuma nemám, ale mám 11letého bratra, který si, po tom co jsme si pořídili kontaktní gril, strašně oblíbil v něm všechno grilovat. Maso, sýr, rohlíky, chleba… Nejlíp si k tomu ještě přidá párky nebo plno šunky. Upřímně doufám, že ho to přejde, jinak z něho bude v 15 kulička :-| Moje výtvory bohužel všichni vždy hodnotí slovem ujde. I když to udělám sebelepší. Jiný slovo prostě nepadne. Takže jsi na tom ještě docela dobře :-?

  2. Mně ten můj vaří, takže si v tomto směru nemůžu moc stěžovat :D A oba jsme žrouti. Ovšem snažíme se nemasovat. Nicméně sekaná na čočku? To mi přijde normální :D Sekaná s tofu je zvláštně nesmyslná kombinace, ale zase proč ne…

  3. Můj muž a jídlo, to je kapitola sama pro sebe. Než jsem mu přišla kazit život, měl jídelníček přísně racionální. Přemýšlel snad o každé živině, kterou do sebe (ne)dostane. Někdy se to v něm ještě probudí a třeba mě začne poučovat, že bych neměla jíst sladké snídaně, protože kdesi cosi. Já naopak vím, že dát si ráno syr, udělalo by se mi špatně. Vlastně mi ve snídaňové době smrdi všechno, co není müsli nebo čaj. :D

  4. [6]: Takového muže bych potřebovala, třeba by donutil i mě trochu přemýšlet nad tím, co jím. :D Ale zas bych do něj nemohla pořád rýt, že jí čuňárny. A mě to rytí baví. :D

  5. U nás je to podobné. Když máme bezmasé jídlo, taťkovi musíme do jeho porce přidat klobásu. Když k tomu klobása nejde, dochucuje si to (místo kečeupu, který nemá rád) chilli omáčkou, neb jak nejednou prohlásil, s chilli omáčkou se dá sníst všechno. Což je pravda, protože je tak výrazná, že žádnou jinou chuť ani člověk neucítí :-D

  6. Já taky na všechno cpu kečup, ale kupodivu tím neznechucuju mámu, která navařila, ale tátu, který s vařením v našem domě nemá nic společného. :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!