Paříž, město pod Seinou

Paříž, město pod Seinou

Paříž vypadá… jako kopie Paříže v jiném městě.

Tolikrát jste ji viděli na fotkách, na plakátech, ve filmech. A pak najednou stojíte před Eiffelovkou, prší, všude je bžilion lidí a vy si říkáte: „A kde je sluníčko? Kde jsou barety? Proč nemá každý pod paží bagetu?“

Paříž ve filmech, to je Paříž z jiného vesmíru, kde je všechno barevné a v pozadí zní harmonika. Ale víte co? I ta opravdová Paříž z našeho vesmíru je krásná. Pojďte, provedu vás!

Objevujeme Montmartre z pidibytu

Do Paříže jsem vyrazila se ségrou, která nám dopředu zařídila nejlepší možnou startovní pozici. Byt, kde jsme spaly, měl sice dva na dva kroky a nutil nás vybrat si, jestli chceme mít obě postel, nebo prostor na otevření kufru, ALE byl přímo pod Sacre-Coeur a kousek od Moulin Rouge!

Moulin Rouge kraluje lehce nemravné ulici plné neonů, kabaretů a sexshopů. Možná kvůli jeho brněnské (levné) kopii jsem si myslela, že stojí někde na rohu – a on nestojí! To ale nemění nic na tom, že jsem před ním zůstala stát s otevřenou papulí, protože mi to došlo: to je TEN Moulin Rouge! Já jsem vážně v Paříži!

...nemravnou uličkou
…nemravnou uličkou
...až k Moulin Rouge
…až k Moulin Rouge

Naprosto mě nadchla bazilika Sacre-Coeur. Navštívily jsme ji za tmy a byla to nádhera. Bazilice dominuje nádherná zlatá a barevná mozaika, pod kterou se leskne veliká monstrance, a celý prostor ohromuje svou monumentálností. Návštěvu v noci vám rozhodně doporučuju, protože v tu dobu působí tohle místo magicky, navíc je odtud výhled na noční Paříž. „A ta je o dost hezčí než denní,“ řekla by švestr.

Sacre Coeur s davy turistů
Sacre Coeur s davy turistů
Kolotoč pod Sacre Coeur
Pod Sacre Coeur stál tenhle poklad. Jestli jsem ho vyzkoušela? No jasně!

Kýčaři a Amélie

Na Montmartru ještě zůstaneme, chcete? Jasně že chcete, je to tam moc krásné! 🙂

Kousek od Sacre-Coeur najdete Place du Tertre. Je to takový malý plácek, kde vedle sebe vystavuje své umění spousta malířů a kreslířů. No, umění… Byli jste někdy na Karlově mostě? Viděli jste tamní „umělce“? Něco obdobného byste našli tam. Snad kromě tohohle pána, ten se mi tuze líbil.

Place du Tertre
Place du Tertre

A vůbec, co vás napadne, když se řekne Montmartre? Vsadím se, že některým z vás naskočila Amélie z Montmartru. Ségra přišla se super nápadem: pojďme se podívat do Cafe des Deux Moulins, kde se Amélie natáčela! A šly jsme. Je to tam malinké a kouzelné, číšníci jsou správně praštění a snídaně tam byla lahoda.

Cafe des Deux Moulins
Cafe des Deux Moulins

Hnědá Eiffelovka

Eiffelovka je hnědá. Ne bronzová, ne úchvatně krásná, ale hnědá. Okolo stojí vysoký plot, který dělá z okolí slavné věže ušmudlaně šedivé místo. Při naší návštěvě navíc mrholilo a špička Eiffelovky se ztrácela v mlze, takže nemělo smysl šplhat nahoru.

Eiffelova věž
Eiffelova hnědule

Abych ale té slavné hromadě trubek nekřivdila: moc ráda bych se do Paříže vrátila na jaře nebo v létě, abych ji viděla při pěkném počasí. Výhled na jarní Paříž musí být nádherný.

Mimochodem, víte, co je tohle? To je, prosím pěkně, Plamen svobody. Je vám povědomý? Inu, stejný má socha Svobody, na které se podílel Gustave Eiffel. Plamen svobody najdete nad tunelem, ve kterém došlo v roce 1997 ke smrtelné nehodě princezny Diany.

Plamen svobody
Plamen svobody

Prestrobarevná Notre-Dame

Přátelé, mě ani trochu nemrzí, že jsme na Eiffelovku kvůli počasí nevylezly. Proč?

  • Viděly jsme ji v noci. A to je nádhera!
  • I když to možná zní divně, já jsem za Eiffelovkou do Paříže nepřijela.

A za čím teda? Za pařížskou Operou a za katedrálou Notre-Dame. Obě jsou pro mě důležité jako pro knihomola a muzikálofila – francouzský muzikál Notre-Dame de Paris, založený na Hugově Chrámu Matky Boží v Paříži, byl jeden z prvních dobrých muzikálů, které jsem kdy viděla, i když jenom na záznamu. A Opera? O té později. 🙂

Notre-Dame je nádherná katedrála, která má na čele (jako princezna) překrásnou rozetu. Vitrážová okna miluju a tahle rozeta mě vyloženě ohromila, stejně jako propracovaný portál a kouzelná atmosféra uvnitř, kterou kazí jen šumící dav turistů. Ale i my jsme byly turistky, takže bych si neměla stěžovat.

Krásná Notre-Dame
Krásná Notre-Dame

S Notre-Dame se pojí jeden „barborový“ příběh, o který se postarala ségra. Jdeme si po ulici, když vtom mě ségra před zabočením za roh zarazí a vážným hlasem povídá:

„Už je to tady. Až tohle uvidíš, nic v tvém životě nebude jako dřív.“

Celá nadšená jsem vyrazila za roh, dychtivě se rozhlédla a – nic. A švestr na to:

„Tak nic, to ještě není ta ulice. Notre-Dame bude až dál, sorry.“

Opera a zastrčená lóže číslo pět

Pařížská Opera (které se po jejím architektovi říká Palais Garnier) je… TA Opera! Fantomova! Fantom Opery patří k mým nejoblíbenějším muzikálům, bezpochyby je jedním z nejlepších na světě a já jsem mu svého času věnovala kvanta a kvanta času. Četla jsem knižní předlohu a spoustu jí inspirovaných románů, na překladech muzikálového pokračování Fantoma jsem se naučila anglicky a při psaní seminárky na tohle téma jsem se zamilovala do Garnierovy Opery, největšího divadla na světě.

Palais Garnier
Palais Garnier v celé své špatně vyfocené kráse

Palais Garnier je budova, která vás donutí pochybovat o vlastním vkusu a o tom, co vidíte. V jednu chvíli vidíte kýč v podobě velikášského kombinování materiálů a zdobení, ve druhé jste si jistí, že stojíte na tom nejkrásnějším místě na světě. Mně vyrazilo dech především Velké foyer, Sluneční a Měsíční salonek a úchvatný strop nad hledištěm. Schválně, viděli jste už v nějakém divadle něco tak živého, svěžího a neokoukaného? Ne, jasně že ne. Aby taky jo, ani tady nebyl takový krásný strop vždycky, ten původní byl… inu, stejný jako všude. Tenhle dostala Opera v 60. letech od Marca Chagalla.

Nádherný Chagallův strop
Nádherný Chagallův strop
Grand foyer
Grand foyer
Strop Slunečního salonku
Strop Slunečního salonku

A to nejdůležitější: tady sedával fantom, i když ho tam nikdy nikdo neviděl. Nejdřív mě překvapilo, že je jeho lóže zašoupnutá úplně v rohu, ale pak mi došlo, že to je obrovsky strategická poloha, díky které mohl vcházet tajným vchodem. Geniální!

Zdám se vám zmoklá? Taky jsem!

Příběh Palais Garnier je vůbec fascinující, někdy vám ho musím celý povědět. Před tím se ale vrátím k Eiffelovce, jako jsme se k ní my vrátily v noci. Ségra mi totiž chtěla ukázat, jak se každou celou hodinu třpytí.

Stojíme kus od Eiffelovky, ona se třpytí a třpytí a je překrásná, když vtom Terka (to jako švestr) povídá:

„No dobrý, třpytí se to. Asi to chápeme, už stačilo.“

A v tu chvíli Eiffelovka zhasla. Normálně se urazila.

O zvířátkách a jak nám pršelo

Na závěr ještě pár fotek. Ne všechny jsou veselé, ale všechny jsou moje. Bohužel nejsem úplně nejlepší fotografka na světě. Vlastně jsem s foťákem dost bojovala a jednou jsem ho nějakou náhodou rozostřila a musela jsem volat žumovi, co s ním mám dělat.

To je vody, co? Celý víkend nám mrholilo nebo rovnou pršelo a Seina vypadala děsivě. Pár dní po našem návratu došlo k uzavření některých stanic metra, pod mosty už nepropluly ani nejmenší loďky a z Paříže se stalo město pod Seinou.

Nekonečně hnědá a rozvodněná Seina

Tohle mě šokovalo: šly jsme kolem zverimexu, kde měli ve skleněných boxech zavřená koťata a štěňata, některá už docela velká. V boxech nebylo dost prostoru, který prcci potřebují k vyblbnutí, a všechna zvířata vypadala jako něčím omámená: prostě jen ležela a spala.

Tenhle obrázek je spíš tragikomický: takovou „ozdobu“ měli v jednom obchodě.

Kousek od Sacre-Coeur je zeď s nápisem „Miluji tě“ ve spoustě jazyků. Najdete češtinu?

­­­­­­

Najdete „Miluji tě“?

Vítězný oblouk nesmí chybět.

Vítězný oblouk
Vítězný oblouk

Most Alexandra III. je pro mě spojený s muzikálem Anastázie.

Most Alexandra III.
Most Alexandra III.

Obelisk, který Napoleon štípnul v Egyptě, a nádherná kašna kousek od něj

Napoleonův obelisk
Napoleonův obelisk
Kašna na Place de la Concorde
Kašna na Place de la Concorde

Louvre

Louvre
Louvre

Tohle je prosím pěkně obchoďák – a pořádně drahý: Galeries Lafayette.

Galeries Lafayette
Galeries Lafayette

Je toho ještě dost, co jsem v Paříži neviděla – ale o to spíš mám důvod se tam jednou vrátit. Chtěla bych moc poděkovat Terce, své ségře, že mě tam vzala, a popřát jí, ať se jí daleko předaleko, kam z Paříže odletěla, daří. 🙂

Co vy, byli jste už v Paříži? Jestli ne, láká vás? Napište mi do komentářů a nezapomeňte si lajknout Barborové příběhy na Facebooku.

Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
20

27 thoughts on “Paříž, město pod Seinou

  1. Do Paříže bych se chtěla určitě někdy podívat, hlavně na Notre Dame (který mám také spojený se Zvoníkem u Matky Boží), operu a Montmartre. Co se týče Fantoma opery, četla jsi Maškarádu od Pratchetta? Jestli ne, tak moc doporučuju, je to super!
    Problém je, že můj muž nesnáší davy lidí a je z nich brzy nervózní, načež jsem nervózní i já, takže nevím, jestli bychom zvládli návštěvu takového velkého města s davy turistů společně 😀

    1. Jojo, Maškarádu jsem četla, je skvělá! 🙂
      To těžko říct, jestli by byl tvůj muž z Paříže dvakrát nadšený. 😀 Mně to nepřišlo s lidmi až tak hrozné, ale ségra říkala, že na jaře a v létě jich tam bývá podstatně víc.

  2. Nádherné fotky a samá krásná místa, která jste se sestrou navštívily. Já byla v Paříži dvakrát, shodou okolností v obou případech na podzim, kdy bylo ještě teplo a jasno, ale už žloutlo listí a na zem padaly kaštany. Nejraději mám z celé Paříže Musée d’Orsay, nejkrásnější galerie, kde jsem kdy byla, zastrčené bary v bočních uličkách Montmartru a vysedávání v Lucemburských zahradách s výhledem na Eiffelovku. Z té je mimochodem opravdu krásný výhled (jsem na všechny tyto vyhlídky zatížená), ale v mlze bych tam taky nelezla. Škoda počasí, ale snad jste si to užily i tak. 🙂

    1. Do Musée d’Orsay jsme chtěly jít v neděli, právě mi ho všichni moc doporučovali. Jenže když jsme tam přišly, od vchodu se až dáááááleko táhla fronta. A jelikož pršelo, nechtělo se nám ji stát. 🙁

      1. Jaj, to je škoda. 🙁 Ty fronty u vchodů do galerií v Paříži jsou jen na průchody přes bezpečnostní rámy, takže se pohybují velmi rychle. A do 26 mají tuším vstup zdarma…

        Aspoň je to ale dobrá záminka pro další návštěvu!

  3. To je krása, v Paříži jsem byla před 4 lety a navštívila většinu míst jako ty 🙂 my tam byli na konci léta, takže bylo hezky a navštívili jsme nejvyšší patro Eiffelovky a ten výhled za to stojí. Letos máme v plánu jet s přítelem na jaře do Paříže, tak se moc těším, je to tam prostě krásné. Tvoje sestra musí být super, hlavně, že jste si to užily 🙂 a těch zvířátek je mi líto, nevypadají moc spokojeně :/

    LENN

    1. Taky bych se tam ráda podívala ještě jednou. Třeba to pak bude úplně jinačí. Přeju, ať si jarní výlet užijete! 🙂

  4. Ok, asi budu zas jednou za škarohlída, ale nejspíš se nedá nic dělat 😀
    V Paříži jsem strávila několik dní a musím říct, že na rozdíl od zbytku Francie mě docela zklamala. Čekala jsem atmosféru, romantiku a… prostě že na mě zapůsobí, ale nějak se nestalo. Montmartre se mi líbil a Eiffelovka Notre Dame, to byla skutečně krása, ale ta kýžený atmosféra, ta se nekonala. Oproti tomu celý zbytek Francie mě okouzlil naprosto a dokonale a nikdy nedám dopustit na menší města jako Rouen, Bayonne, Saint Malo, Strasbourg a další…
    Asi to bude tím, že nemám ráda muzikály nebo nevím 😀

    1. Heleď, i když mám ráda muzikály, asi chápu, co myslíš. Osobně jsem měla pocit, že Paříži chybí něco jako pařížská atmosféra, jakou jsem čekala. Ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem přijela do města s neznámou atmosférou (i když ne tak snovou), kterou jsem mohla objevovat.

      1. Jojo, jako by tam chyběla ta pařížskost, co ji člověk vídá ve filmech 🙂 Asi máme kvůli nim nějaké přehnané představy nebo co 🙂
        PS: Díky, že jsi dala pryč ten povinný mail!

  5. V Paříži jsem nikdy nebyla, nicméně mě to ani nijak zvlášť neláká. Památky jsou krásné, ale já mám radši přírodu a vážně nesnáším turisty (i když jsem taky často jedna z nich :D) Ale do Fantomovy lože bych se podívala ráda, taky jsem si před pár lety tu knihu a film naprosto zamilovala.

  6. milovaná Paříž ♥ tohle město mě nikdy neomrzí, leč jsem tam byla nedávno, bylo to jen na zlomek sekundy a ještě téměř ve tmě, teď vidím, co jsem ještě neviděla a budu muset podniknout návštěvu Paříže zase co nevidět 🙂 o Sacre Coeur jsem zatím jen četla, netypická stavba, vidím to na zařazení do top co navštívit 🙂

    1. Mně osobně se Sacre-Coeur líbilo z celé Paříže nejvíc: možná proto, že tak magickou atmosféru jsem vážně nečekala. Takže až do Paříže vyrazíš příště, tohle místo rozhodně doporučuju. 🙂

    1. Osobně bych ráda viděla i nějaké galerie, ale neměly jsme až tolik času. Chtěly jsme do Musée d’Orsay, ale byla tam šílená fronta…

  7. Achjéjej, tys viděla Operu Garnier! A máš fotku u lóže pět! To musel být pocit! 😀
    A Notre-Dame a most Alexandra III.! Paříž je velmi muzikálové město, na to, že zase tolik muzikálů tam ani nehrají. 😀
    Ale je pravda, že o Paříži je tolik filmů a klišé, že musí být zajímavé zažít to na vlastní kůži a zjistit, že tam v pozadí nikde nehraje harmonika. 😀 😀

    1. Zato tam aktuálně hrají Lazebníka sevillského! 😀
      A máš pravdu, zajímalo by mě, čím to je, že Paříž tak přitahuje děje muzikálů, ale ne jejich provedení na jevišti. 😀

  8. Byla jsem v Paříži v roce 2007 na autosalonu. Rozhodně lituju, že jsem se tehdy ještě nezabývala focením. Vrátit se zpátky, a nafotit si Paříž „normálně“ – to by se mi líbilo 🙂 .

    Ty tvoje snímky nakonec nedopadly tak katastrofálně, jak tvrdíš na Facebooku 🙂 .

    1. Inu, tyhle fotky jsou z mála, na které se po dobarvení dá koukat. 😀 Pár jsem si jich musela půjčit od ségry nebo z těch, které jsem vyfotila na mobil.

  9. Měly jste pěkný výlet. 🙂

    Až seženu žluté jízdenky do Paříže, ráda se tam mrknu. Dřív asi ne, Francie není na seznamu vytoužených zemí.

    1. Děkuju. Tyhle patří k málu, na které se dá koukat, jinak mám všechno rozmazané. 😀
      A přeju, ať se tam brzy taky podíváš. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se ti u mě? Lajkni si mě a pošli #barborovépříběhy dál!