Hurá na tábor (podtitul: Snad mě nezavřou)

Hurá na tábor (podtitul: Snad mě nezavřou)

Už se to blíží: v sobotu odjíždím na tábor.
Ještě před měsícem to vypadalo jako hrozně prima nápad. Jako děcko jsem sice na tábory nejezdila, ale na střední jsem byla na táboře dvakrát jako vedoucí a moc jsem si to užila. Děti umí být prima zvířátka, stačí k nim být milá, starat se o ně, udělat pro ně něco, co nemusíte. No a jelikož mi vedoucíování chybělo, přihlásila jsem se letos na jiný tábor jako vedoucí.
Nechám stranou, že je to tábor na druhém konci republiky. Sama netuším, proč jsem si nenašla něco tady kolem.
Jenže teď jsem začala plašit. Co když mě ty děti budou nenávidět? Co když je nedokážu zabavit? Co když se mi nějaké utopí, zlomí si nohu, upadne mu ručička?

Vlastně ještě ani nevím, jak staré děti budu mít. Na výběr mám dvě skupiny: 6 až 10 a 11 až 15. A přijde mi jedno lepší než druhé: buď budu mít na starosti maličké nesamostatné trpaslíčky ochotné utopit se v kaluži, nebo až příliš samostatné patnáctileté caparty, kteří mají nějakou vedoucí (ještě prokrindapána s tak legrační češtinou) absolutně na háku. Asi risknu spíš to druhé, míň to zavání kriminálem.
Hledám si na internetu tipy na hry, sepisuju je do seznamu a přemýšlím, že si sepíšu i seznam svých předtáborových děsů. Ten by vypadal asi takhle.

Barborovy předtáborové děsy (top 10)

  1. Z některého mého dítěte se stane v nestřeženém okamžiku nebožtíček a já za to půjdu sedět.
  2. Z některého mého dítěte se stane v nestřeženém okamžiku invalida a já za to půjdu sedět.
  3. Některé mé dítě mě odmítně poslouchat (…) a já za to půjdu sedět.
  4. Děti se mi budou smát, že mluvím jako Moravák (a to jsem ze středních Čech a pro Moraváky mluvím jako cajzl).
  5. Moje hry nebudou nikoho bavit. Možná ani mě.
  6. Některé mé děti napadne, že by bylo fajn zkusit souložit. A já za to půjdu sedět.
  7. Umřu hlady. Protože tábor nemá žádné vegetariánské alternativy přemasovaných jídel a suchá rýže není příliš výživná.
  8. Nezvládnu nedostatek spánku. (Už nejsem nejmladší.)
  9. Psychicky nezvládnu nedostatek času na ranní toaletu. Poslední tři čtyři roky se každý den bez výjimky ráno maluju, prokrindapána!
  10. Psychicky nezvládnu odstřižení od žuma. A koček. A internetu.
To blonďaté jsem já na táboře, rok 2012. Po týdnu s dětmi je člověk ochotný ulehnout kdykoliv a kdekoliv. Děti ne, ty jsou živé pořád.
Jo, ve výsledku to jistojistě nebude ani trochu špatné. Bude to skvělé, určitě. Jen je to prostě obrovská zodpovědnost, starat se 14 dní v kuse o deset rozjívených dětí. A taky si říkám, že je lepší se nervovat, než to mít u zadele a pak koukat jak puk, až se něco stane.
Držte mi pěsti, přátelé. Mimochodem, neznáté nějaké prima hry pro cca 10 dětí tak na dvě tři hodinky? A nemáte tip na dobrého advokáta, až se mi stane bod jedna až tři nebo šest?

18 thoughts on “Hurá na tábor (podtitul: Snad mě nezavřou)

  1. Kámo, čílím se podobně. Za pitomé tři týdny mi začíná obdobný kolotoč – naštěstí je to týmové a navíc jsme zatim jen "výpomoc" oddílovým vedoucím – tak mám na starosti jen dvě, tři hry. 🙂

  2. [4]: To je právě, drahá Lotte, moje neštěstí. Tobě přijde, že jako Moravák nemluvím, ale pro průměrného Čecha jako Moravák mluvím. Ono stačí pochytit jen něco málo, Moravák si toho ani nevšimne, ale pro Čecha je to něco nezvyklého.

  3. [6]: Pokud jde o pobavení, ráda posloužím. Mám v zásobě hromady každodenních děsů a vylomenin, které pro mě v tu chvíli veselé nejsou, ale ostatní to kdovíproč ohromně baví. :D

  4. :D :D musela jsem se u top 10 zasmát.. :D neboj to zvládneš.. 🙂 já na táboře nikdy nebyla a už ani nebudu.. takže nevím nijak extra jak to tam chodí, ale určitě to zvládneš.. 🙂

  5. Já mluvím jako Moravák, protože jsem z Moravy, a mé spolužáky z jiných končit republiky to mnohdy dobře baví – i když mě zase baví jejich řeč :D Co se týče táborových her – moc ti neporadím, jako dítě jsem na nějakých táborech byla, ale moc si to nepamatuji :/ ale vzít si puberťáky chce odvahu – máš můj obdiv – většinou jsou to podle mých zkušeností nezvladatelný hovada :D snad žádnému z nich neupadne ručička ani nic podobného a ty se v klidu vrátíš domů s nezapomenutelnými zážitky :D ps: máš úžasné vlasy :O ♥

  6. Skoro bych řekla, že vstávám z mrtvých, ale já jsem dospěla do věku, kdy holt na blog mrknu jednou za pár měsíců. A bude to horší. Brzy to bude mnohem horší. :-D  :-D

  7. Výhodou je, že ať už se jim pod tvým dozorem povedlo cokoliv, vždycky můžeš říct, že na vině jsou 'ti bídáci rodiče', co je prostě nepřipravili na pravý post-apo život na táboře ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.