Básničky píše každý druhý. Možná každý první, ale jen ten druhý se přizná. A rovnou je publikuje.

Nevím, jestli jsem moc stará, málo piju nebo prostě nemám to správné básnické cítění, ale velká část básní, co se potulují po internetu, mi přijde lehce nablblá. Tak mě napadlo, že to taky zkusím. Vážně nevážně.

Od kolegyně Lenky jsem k Vánocům dostala boží věcičku: Story Cubes. Jsou to kostky s obrázky, kterými si stačí hodit a na stole se vám urodí příběh. Teda když ho v nich vidíte.

No a tyhle kostky teď zneužiju. Pokaždé si hodím třemi nebo čtyřmi kostkami a z toho, co padne, napíšu básničku na styl internetových umělců. Bude nablblá a bude rádoby „dýp“ (tak se to říká, ne?). Můžete se mi smát. Nebo můžete do komentářů přihodit básničku z kostek, které hodím vám. Co vy na to?

(A když nic, aspoň si zopakujete, co je volný verš. A to se vyplatí.)

Tak jo, jdem na to! Básně pro vás rovnou interpretuje prof. Barbor, odborník na moderní poezii.

Poslala jsem šíp

od svého stanu

od tábora dosavadního života.

Čekala jsem – na nový směr

Jako čeká

moje občanka

už potřetí na výměnu.

Interpretace: Lyrický subjekt vyjadřuje krizi moderní ženy, která ve svých třiceti letech zjišťuje, že se její život neubírá směrem, který by ji naplňoval. Šíp je zde symbolem bláhového hledání nového směru, které však nemá konce.

Přitahuju barborový příběhy

jako železo magnet

jako zámek klíč

jako automat gamblera

A svět

pořád

není

kostka

Interpretace: Autorka tematizuje svou nešikovnost a zbrklost jako osudovou přitažlivost dvou sobě předurčených pólů. V závěru konstatuje frustrující situaci světa, pro který nesvítá nejmenší naděje změny. Liteerární vědci se dodnes přou, není-li slovo kostka v posledním veršem odkazem na českou značku koloběžek Kostka, a tedy na autorčinu zálibu v koloběhu. Pokud by tomu tak bylo, měla by báseň zcela jiný význam.

Kouzlíš slova

jako šípy

namířené

proti mojí hlavě.

Pláču, protože ti věřím.

Věřím, že máš

řidičák na pravdu.

Interpretace: Lyrickým subjektem je žena, která i přes časté partnerovy lži není schopná přetrhnout pouto lásky a nadále věří všemu, co jí její milovaný říká. Hořkosladká báseň Tvoje lži je pokládána za vrchol autorčiny tvorby v rámci kostkového období.

Házím si kostkou

čekám

tvoje světlo

je to tam

zhasly všechny baterky světa.

Ležím sama ve tmě

jak faraon v pyramidě

stejně sama

stejně mrtvá.

Ztratila jsem kouzelnou hůlku

a tahle báseň

se už na začátku

přestala rýmovat.

Interpretace: Autorka tematizuje beznadějnou osamělost a zároveň proces tvorby básně, který často startuje právě bezútěšná samota.

Jsi fantom.

Maskovaný procházíš světem

Vím o tom

Víš?

Do fontány ten svět smetem

té niagárské

Uvidíš.

Jsi můj magnet

a já jsem tolik kovová!

Ty už spíš?

Interpretace: V této básni se autorka odchýlila od své poetiky použitím rýmu, který je pro její kostkové období netypický. Odhaluje odevzdanost ženy, která si je vědoma partnerových nevěr, ale partnerovi je nevyčítá, naopak věří v sílu svého možná už umírajícího vztahu.

Na tenhle nápad jsem připadla na kurzu tvůrčího psaní pro blogery, který doporučuju vám všem, kdo blogujete a občas by se vám šikla špetička inspirace navíc.

Tak, teď je to na vás! Buď mi do komentáře hoďte nějakou megahlubokou interpretaci jedné z básní (a všechny interpretace jsou správné!), nebo se pusťte sami do básnění. Vaše kostky jsou vrženy takhle:

Těším se na vaše výtvory! 🙂

Mimochodem, už jste si mě lajkli na Facebooku? Jestli ne, učiňte tak teď, ať vám neuteče příští článek.