Oflajn Vánoce: horor z markeťáckého prostředí

Oflajn Vánoce: horor z markeťáckého prostředí

Offline Vánoce, offline Vánoce… To se lehko řekne, ale když jste online markeťák, nemůžete prostě vypnout. Musíte až do třiadvacátého ťukat do počítače a vytvářet věci, které se shozením pojistek přestanou existovat. Pojďte se mrknout, jak to vypadá v markeťácké agentuře, která má nechtěné offline Vánoce.

Situace je (skoro) smyšlená. Postavy jsou taky smyšlené (víceméně). Vlastně jsem si to všechno vycucala z prstu, jen Karla jsem pojmenovala po svém bývalém pracovním počítači.
***

„…proto vám přejeme klidné a ideálně offline Vánoce. Dáte si u stromečku náš čaj? emoji čaj, emoji stromeček
A je to. Hanka se za počítačem protáhne. „Hej všichni, co se jít provětrat ven?“
„Nemůžu, chystám kampaň pro Pičaj,“ zabručí Filip.
„Já dodělávám článek pro Veka cé zet,“ hlásí Magda.
Táňa: „Daj mi pôl hodinky.“
Všichni čučí do počítačů. Jsou markeťáci a čučet do počítačů je jejich práce. Ony se ty kampaně samy nespustí a články nenapíšou, že jo. A tak datlují a klikají, když vtom…
„Ľudia, ide vám net?“
„Nejde!“
„Tyvole, mně taky ne!“
F5, F5, F5! Shodit internet, nahodit internet. Restartovat. Notak!
„Co se děje?“ ptá se Kamila.
„Nejede net.“
„Vážně? Kurňa né, za chvilku mám posílat článek klientovi!“
Do dveří nakoukne Karel. „Taky vám nejede net?“
„Jo.“
„Jo jede?“
„Jo nejede.“
„Co budeme dělat?“
„Počkáme?“ navrhne Kamila.
„Já nemůžu čekat,“ protestuje Filip, „mám tam něco fakt důležitýho.“
„No nepovidej,“ ušklíbne se Magda. „Jsou Vánoce, všichni jedeme naplno.“
Na Kamilině stole se rozezvoní mobil. Zvoní a zvoní.
„Ty to nezvedneš?“ ptá se Filip.
„Mám?“ pípne Kamila.
„Jasně že jo,“ na to Karel.
„Ale já se bojím telefonovat. Jsem spíš… online člověk.“
„Ježišbože už to zvedni!“
„Tak jó… Kamila Novotná, Markeťáci es er ó, prosím? Co prosím? Ne, prosím. Aha. Prosím. Nashle.“
„Omyl,“ vydechne nakonec. Očividně se jí ulevilo.
Hanka má jiné starosti: “ Nutně potřebuju data. Kami, máš data?“
„Jo, proč?“
„Půjč mi mobil. Socky nemůžou usnout jenom proto, že nám nejede wifi! – Hele, ty tu nemáš InstaStories?“
„Asi nemám, no. Moc to neaktualizuju.“
„Proboha. No nic. Usmějte se, hodím vás i na fejs. ‚Jak to u nás vypadá, když vypadne internet? Docela pohodově. Však jsou za dveřmi Vánoce, ty jsou nejlepší offline!‘
„A není to fakt docela pohoda?“ napadne Karla.
„JO!“
„Co blbneš?“ ptají se všichni. Matouš totiž to svoje JO zařval.
„Už to jede!“
„Zaplať pámbu, ty vole.“
„Tak já jdu zas k sobě,“ hlásí Karel, „snad už nás žádnej výpadek nečeká. To by nám tak chybělo, bejt na Vánoce offline.“
***
Tak co vy na to? A jak to máte s internetem, vydržíte bez něj pár dní?
Jestli vás článek pobavil, nezapomeňte pro něj hlasovat ve vánoční soutěži

17 thoughts on “Oflajn Vánoce: horor z markeťáckého prostředí

  1. Nepotřebovat net kvůli škole (nebo práci, že jo, ale jakožto nezaměstnané prvačce je mi ta škola bližší), zvládla bych to bez něj, to už jsem několikrát zkoušela – a dobrovolně, prosím. Neříkám, že úplně – například pořád mám radši IDOS než papírové jízdní řády, zvlášť ty neexistující na menších vlakových zastávkách. Ale jinak… jinak by to šlo. Hned by bylo o rozptylovač míň. Jen komunikace na vzdálenější místa by se potom asi prodražila – známka za 16,-? Zlodějina! (a o telefonu nemluvě) :D

  2. Přiznávám, že i jako obstárlá blogerka bych už bez internetu,mobilu a jiných vymožeností nechtěla být. Pro mne je to jít mezi lidi a myslím, že je to tak i pro mnohé osamělejší než já, lidi. :-)

  3. Myslím, že takhle by to dneska vypadalo skoro všude :-D Akorát jinde asi třeba nebude zrovna o Vánocích takový frmol. Každopádně ano: to, jak je člověk na netu závislý, zjistí v momentě, kdy mu spadne a ne a ne nahodit. To jsou pak téměř krizové situace :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.