Všem (beauty)blogerkám: Je to na vás!

Všem (beauty)blogerkám: Je to na vás!

„Ahojte, vítejte u mého videa! Dneska vám ukážu, co jsem spotřebovala za duben,“ říká holčina asi v mém věku. Postupně před sebe vyskládává lahvičky od kosmetiky a mě napadá:

Testované na zvířatech. Jop, to taky.“

„Maska v tak malinkém balení? Proč?“

„Tuhle věc jsem nikdy nepotřebovala.“

„Že eko značka? V takovém kusu plastu?“

Vypínám video a jdu pryč. Jenže kam pryč? V dalším videu nákup oblečení z Aliexpressu, které se rozpadne do měsíce. Na blogu recenze na tisíc zbytečných koninek, jen proto, že je firma poslala zadarmo. A všude články, videa, příspěvky a fotky o nekonečných horách zbytečností.

Zatím se oceány plní bordelem, skládky přetékají a lidi nakupují pořád zběsilejším tempem. Dneska už to není o tom zachovat si Zemi o trochu čistší. Je to o tom mít kde žít a co odkázat těm, kdo přijdou po nás.

Mě se to netýká, říkáš si

No to sakra že týká! Proměna naší planety se týká nás všech. Jasně, v Česku jsme na tom oproti ostatním skvěle s třízením odpadů, jednorázové plasty nejsou tak časté jako jinde, lidi začínají nakupovat v bezobalových obchodech a přemýšlet nad tím, co kupují.

Nevěříš, že je u nás ještě dobře? Takhle to třeba vypadalo za táborem v USA, kde jsem strávila jedno léto.

Na jednu holku se síťovkou a tuhým šamponem ale připadá tucet lidí, co odchází z obchoďáku s igelitkou nacpanou zbytečnostmi. A tucet blogerek, které je v tom svými články a vlogy podporují.

Holky (beauty)blogerky, teď mluvím k vám. Uvědomujete si, jakou máte moc? Je právě na nás, blogerech, instagramerech, youtuberech a tak vůbec, abychom ukazovali fanouškům, že to jde i jinak. Neznamená to vykašlat se na články o make-upu. Znamená to víc nad nimi přemýšlet.

A ty jsi jako dokonalá, Barboro?

Leda tak houby s voctem, bohužel. Nekupuju věci testované na zvířatech. Furt s sebou nosím vlastní tašky a sáčky, drogerii nakupuju bez obalu. Ale odpadu se nevyhnu, ani tomu plastovému.

Ono to ani není o tom být perfektní, ale snažit se. Nevykašlat se na to jen proto, že to nezvládnu tip ťop. A hlavně ještě neočkovat své čtenáře k tomu, ať se na to vykváknou se mnou.

Co já tak asi můžu dělat?

Fůru věcí. Tady je pár nápadů:

  • Nekupuj značky, které testují na zvířatech, a nepodporuj je svým blogováním. (Možná budeš překvapená, kolik těchhle značek je…)

V EU je testování na zvířatech zakázané, to ale značkám nebrání testovat mimo Evropu. Zvlášť pokud dodávají kosmetiku i na čínský trh, kde se naopak testovat musí. Nejen o tom, jak se produkty od těchhle značek dostanou v pohodě k nám, se dočteš v tomhle článku.

  • Kupuj míň, budeš moct kupovat za víc. Lepší než deset triček z Aliexpressu, na kterých si možná někdo rozpíchal ruce za mizerné peníze, je jedno tričko, které vydrží.
Koneckonců nemusí být každý kousek, co si koupíš, nový. Třeba tyhle šaty zbožňuju. Dala mi je kamarádka Pavla, protože už je nenosila. A vyhodit je? Proč?
  • Podporuj místní značky. Podporuj značky, které myslí na ekologii. Často jsou malé a budou rády, když se o nich zmíníš na blogu.
  • Nekupuj malinká balení krémů, masky v malém pytlíčku, stomililitrové šampony. Sáhni po velkém balení, zkus si vyrobit, zajdi do bezobalového obchodu. Napadlo tě třeba, jaká ptákovina je sprcháč v plastu, když můžeme použít normální mýdlo?
  • Místo nakupování nacházej nové kombinace kousků, které už máš. Nakoupit novou skříň umí každý. Ale vymyslet něco nového?
  • Zohledňuj v recenzích dopad značky, aby si čtenáři uvědomili, jak je to důležité.

No a to nejmenší, co můžeš udělat:

Zaprvé: Sdílej tenhle článek a vyzvi svoje oblíbené blogerky, ať ukážou, že myslí na přírodu.

Zadruhé: Napiš mi do komentářů, jak tohle téma vidíš ty. Souhlasíš, nebo si myslíš, že je Barbora máklá ekofašistka? Beru oboje, ale napiš mi proč. 🙂

Pár tipů na závěr

Jasně, všichni už víme, že je fajn mít vlastní lahev na vodu, kelímek na kafe a tašku na nákup. Co dál? 

  • Mrkni, jestli nejsou v okolí bezobalové obchody. Z brněnských mám
    ráda Bránu ke zdraví a Friendly Place.
  • Sleduj a uč se. Třeba od Dvou zelenáčů.
  • Zkus si sama něco vyrobit. Super easy a levný je prací gel nebo deodorant. Oboje ozkoušeno, oboje funguje. (Jen do deodorantu jsem místo bambuckého másla dala o trošku víc kokosového oleje, protože jsem to máslo neměla.)

Na další tipy se můžeme mrknout v příštím článku. Ale jen v případě, že mi tu necháš komentář! 🙂 Pokecat můžeme i na Facebooku

Tip na počteníčko:

Přece si tenhle článek nenecháš pro sebe! Lajkuj, sdílej a posílej dál.
error20

29 thoughts on “Všem (beauty)blogerkám: Je to na vás!

  1. Super článek! Už podle názvu jsem věděla, že to bude super. A musím s tebou ve všem naprosto souhlasit. Já tyhle videa nemám ráda i z jiného hlediska než je to eko, ale to už je o něčem jiném. Každopádně by se měl každý nad sebou zamyslet. Sice to, jak dopadně svět, není jen na ČR a na nás, ale každá sebemenší pomoc se počítá. Bezobalu jsem zatím nezkoušela nakupovat, ale všude si nosím vlastní tašku, pokud to jde, tak si ovoce a zeleninu necpu do igelitových sáčků, snažím se využívat staré věci a přetvářet je, aby přinesly užitek a pak si sem tam něco vyrobím. Třeba naposledy domácí mýdlo. A musím říct, že je super 🙂

    1. Fíha, domácí mýdlo? Můžeš mi říct, jaký recept se ti osvědčil? 🙂
      A řekla bych, že ne vždycky je to bezobalové nakupování možné, zvlášť pokud člověk nežije ve velkém městě, kde jsou specializované obchody. Ale už nakupovat bezobalově ovoce a zeleninu je super. 🙂

  2. Článkům/videím „Spotřebováno za“ opravdu nerozumím. Hlavně mě fascinuje, kolik toho ty holky vždycky mají. Kdybych měla něco podobného udělat já, psala bych pravidelně maximálně o krémech na ruce a ani to by nevyšlo každý měsíc. Znamená to, že mají doma tuny a tuny výrobků stejného druhu, které využívají tak nějak paralelně…? Nebo má každá taková blogerka deset obličejů, takže těch serepetiček potřebuje mnohem více…? 😀

    Používám hlavně Alverde, za levný peníz kosmetika, která snad není úplně nejhorší… Deodoranty používám ve spreji. Svědomí si zlepšuju tím, že mám oproti jiným strašně malou spotřebu. Stejně to mám se šamponem a balzámem na vlasy.

    Pytlíky jsou jasná věc, bez nich ovoce a zeleninu nenakupuju. No a protože je často zapomínám, kupuju nejčastěji banány, protože ty do žádného sáčku dávat nemusím…

    Můj největší eko boj se odehrává ve třídě. Nutím děti třídit odpad. Pro některé je to přirozená věc, pro některé neskutečná otrava.

    Víš, co nejvíc rozčiluje mne? Díváme se na Teorii velkého třesku a tam, když se chtějí napít, otevřou ledničku a vytáhnou z ní malou láhev s vodou. Grrrr. Jako by netekla voda z kohoutku!

    1. Heleď, to taky netuším. Já bych mohla jednou za půl roku natočit video o jednom vyplácaném šamponu a pastě na zuby. 😀

      Je super, že to děti učíš. Až budou dospěláci, bude to pro ně přirozené a bude pro ně snažší dělat i další „zelené“ věci. 🙂

  3. Líbí se mi tvůj pohled na věc, prima článek. 🙂
    Taky se snažím alespoň základními věcmi nezatěžovat prostředí kolem mě a mám snad pořád po ruce plátěnou tašku apod. Taky jsem dost smutná z toho, že se lidé často nechávají slepě unášet trendy a nezamýšlí se nad tím, nakolik je takové jednání správné. Super tipy!

    1. Jsem ráda, že se článek líbil. 🙂 A ještě radši, že se i ty snažíš dělat ty nejdůležitější věci. Ono asi nejde o to být perfektní, ale myslet na to a dělat to, co můžu. 🙂

  4. Jen tak dál! V našem mladém věku už jde skutečně o to mít v budoucnu (nebo dokonce ve stáří) kde žít, co pít a necpat do sebe karcinogeny každou vteřinu. Přírodní kosmetika, jídlo od místních zemědělců, kteří se starají o krajinu, ve které pěstují, oblečení, které neušily děti v Bangladéši, a co nejmíň jednorázového čehokoli – taky se snažím. Bohužel to ne vždy jde ideálně, ale Béa Johnson holt asi nemůže být každý 🙂

    1. Souhlasím s tebou. 🙂 A myslím, že je důležité nad tím přemýšlet a začít něco dělat, něco měnit. Důležitější, než být rovnou stoprocentně eko. 🙂

  5. Prinosny clanok. Cital sa akoby sam. Ja sama sa snazim obmedzovat mnozstvo odpadov – nosenie platenej tasky, vlastnej flase na vodu, nebalit veci do sackov, posuvat veci dalej ludom, ktori ich este vyuziju, pisat ceskym a slovenskym vyrobcom kozmetiky napady a poziadavky na viac eko obaly. Akurat bezobalove obchody ma neoslovili. Minimalne tie u nas mi pridu skor ako modny trend ako eko zalezitost. Platit trojnasobnu sumu za tovar naozaj nemienim uz len z principu. Skor sa snazim bezobalov nakupovat v beznych obchodoch. Verim vsak, ze niekde mozu byt i normalne bezobalove obchody.

    1. Máš pravdu, že bezobalové věci jsou často dražší. Možná je to ale tím, že to bývají čistě přírodní věci, takže ta cena má opodstatnění – tak to třeba chápu u zubní pasty, za kterou dávám podstatně víc než za balenou. Naštěstí se osvědčila. Na druhou stranu kdyby měly být dražší i věci se stejným složením, tak to moc smysl nedává, to máš pravdu. Já to nedokážu posoudit, vždycky jsem v takovém obchodě tak nadšená ze všech vůní, krásných mýdel a tak, že napůl nevnímám, kolik platím. 😀

  6. Díky za tento článek! Na unboxingy, spotřebováno a podobné nekoukám, neboť i když pomineme ekologickou stránku věci, nikdy jsem přínos tohoto typu článků úplně nepochopila.

    S přírodní kosmetikou trochu zápasím, protože má obvykle výrazně kratší dobu spotřeby než ovoněné ropné deriváty (a navíc je zde vyšší pravděpodobnost alergické reakce), takže raději kupuji menší balení, než abych vyhazovala zkaženou kosmetiku. Řešením může být přejít na bezobalové produkty nebo „univerzální“ věci, protože proč mít doma krém na ruce, nohy a tělo zvlášť, když bambucké máslo zastoupí roli všeho zmiňovaného na jedničku.

    Spoustu eko bio věcí jsem dělala automaticky už v době, kdy to ještě nebylo moderní, protože jsem tak vychovaná. Plasty u nás nikdy nefrčely, plátěnku jsem si na nákup nosila už jako děcko, polotovarům se mamka i babička vyhýbají jako čert kříži. Dnes jsem vděčná, že mi toto chování přijde automatické a nemusím nad podobnými návyky přemýšlet.

    1. Je super, že je to u vás normální. Mně až poměrně nedávno došlo, že odpady nemizí do nikam a že všechno, co koupím, má nějaký dopad. U nás doma se tyhle věci moc neřešily… A tak vím, že to často není o tom, že by člověk just nechtěl, ale o tom, že mu nedocvakne, že má smysl to řešit.

      A s tím bambuckým máslem – vida, já s ním zatím nemám žádné zkušenosti, ale jestli se ti tak osvědčilo, je to žhavý adept na nástupce mého současného krému, až ho spotřebuju. Koukala jsem, že se dá sehnat i bezobalově.

  7. Jsem beauty blogerka, ale plasty rozhodně řeším. Používám hlavně přírodní kosmetiku a co jde, to vytřídím. Používám látkové tašky, dřevěné zubní kartáčky, bambusová brčka, pytlíky jen kompostovatelné, prostředky na praní jen eko. A pytlíky na psí bobky taky 😁 články typu spotřebováno nedělám, protože moc není co… obal z tuhého mýdla není zajímavý. Jo a malém bych zapomněla na menstruační kalíšek a látkové odličovací tampony 😉 když se chce, jde to 😊

  8. Kalíšek je super věc! Až mě to překvapilo. Dlouho jsem se ho bála a teď už vím, že nebylo proč. 🙂
    A je prima vědět, že beauty blogerky jako ty existují. Ráda se k tobě (zase) mrknu. 🙂

  9. Upřímně, to nakupovací šílenství jsem nikdy nechápala. Když jsem byla malá, tak peníze prostě nebyly a když byly, tak jsem je narvala do knížek. Nebo do zážitků. A jsem strašně ráda, že se mi to stalo přirozeností. Plus zafungovala moje lenost a praktičnost, takže se odpad snažím regulovat už jenom proto, že jsem líná ho neustále vynášet. Tím jsem se také naučila, co všechno z kosmetiky vážně nepotřebuji a že mýdlo mi vyhovuje daleko více než převoněné sprcháče.

    1. Je super, že to tak máš. Já sama jsem na sobě začala před časem pozorovat, že mám nakupování jako závislost – a tím spíš jsem se ho potřebovala zbavit. Viděla jsem, že mi dělá dobře si něco jentak koupit, koneckonců takové to „udělat si radost“ nakupováním je brané jako něco normálního, pozitivního. A pak jsem nebyla schopná projít kolem obchodu, abych do něj nenakoukla a nepřemýšlela, jestli si nekoupit tadyty šaty, když stojí tak málo.
      Takže chápu i lidi, které nákupní šílenství chytá, ale tím spíš má smysl se bavit o tom, jaký to má dopad na Zemi i na nás samotné, aby měli všichni vůli s tím sami u sebe bojovat.

  10. Skvělý článek, doufám, že takových bude čím dál víc 🙂 Když vidím podobná videa a články, jaké zmiňuješ, je mi z toho smutno. Na druhou stranu vím, že každý potřebuje svoje tempo, aby k tomuhle došel – sama mám plnou skříň oblečení z HMka a to, že mě ještě nedávno lákaly různé super-levné kraviny z Ali musím taky přiznat 😀 Ale čím víc se o tom bude mluvit, tím víc lidí nad tím začne přemýšlet 🙂

    1. Děkuju za milý komentář. 🙂 A naprosto souhlasím: kdyby mě někdo nutil, ať přestanu kupovat určité věci, přestanu jíst maso nebo cokoliv jiného, zabejčila bych se a just bych zůstala u svého. Musela jsem si k tomu dojít sama. A taky teď nevyházím věci, které mám ve skříni, jen abych měla čisté svědomí, že u mě není nic neekologického. 🙂

  11. Tak, teď mě tu asi ukamenujete, ale přiznávám, že některé beauty bloggerky ráda sleduji, ačkoliv nejsou bio, vegan, eko ani tak podobně a to z jednoho prostého důvodu – šetří mi peníze. Jsou to ženy, které věnují ohromné množství času přehrabováním se v kosmetice, sledováním novinek a kolegyň a díky tomu mají přehled, který já nemám. Ale občas si potřebuji koupit pudr, nebo řasenku a jsem ráda, že mám k dispozici několik recenzí, které mě většinou navedou správným směrem. Nechci si kupovat tři pudry a zkoušet, který je dobrý. Chci se trefit na poprvé. Takže já bych beauty bloggerkám nevyčítala, že kosmetiku valí po kilech, protože nám smrtelnicím ulehčují výběr v tom nekonečnu produktů, které na regálech stojí, až jde hlava kolem. Změna stejně stojí na straně spotřebitele a tím jsme my, sledovatelé a čtenáři. Ne jedna hobby beauty bloggerka. A pokud má čtenář mozek v hlavě, je schopen z doporučení vyfiltrovat, co je pro něj samotného přijatelné a co si koupí 🙂 Víte, kdyby všechny bloggerky doporučovaly jen ten stejný tuhý šampón, tak by mě nebavilo je sledovat. Já jsem za ně ráda a upřímně doufám, že všechny alespoň třídí odpad 😉

    1. Kdyby tě chtěl někdo kamenovat, musí nejdřív přese mě! 😀
      Tvůj názor samozřejmě beru a přijde mi pádný: jo, aby mohly holky beauty blogerky doporučovat, musí toho vyzkoušet o trochu víc než my ostatní. Nejde mi o to, aby přestaly recenzovat, spíš o to, aby se zamyslely, co recenzují a co tím říkají světu kolem sebe. Můžou si vybírat ekologické značky a říkat svým čtenářům, proč je to důležité. A eko drogerie není jen o tuhých šamponech, takže ne, nebyla by to nuda.
      Nesouhlasím jen v tom, že změna musí začít u čtenáře/spotřebitele. Jemu o ní může říct právě blogerka, která ho inspiruje. Neříká se nám influenceři jen tak, vážně máme vliv, který můžeme používat pozitivně: ne nabádáním k nákupům, ale ispirováním k tomu, aby začal každý přemýšlet nad tím, co může dělat líp. 🙂

  12. Krásně napsáno 👍

    Překvapuje mě, jak se “influenceři” dokážou zaprodat za pár vzorků k podpoře něčeho, co ve finále ani jim nedává smysl.

    Cením si těch, kteří podporují produkty a služby s přesahem. A nemyslím teď jen propagování např. bambusových brček, protože je to zrovna “in”.

    Ukazovat na drobnostech, jak se dá žít šetrněji, to je to, co mi dává smysl. Každý malý krok se počítá. Tím, že měníme sebe, měníme i svět kolem nás.

    Díky za tvůj článek 💚🍀♻️

    1. Bambusová brčka mi přijdou srandovní. Co takhle nepoužívat vůbec žádná, to nikoho nenapadlo? 😀

      Ale musím říct, že víceméně chápu blogery, kteří se bezhlavě vrhnou do spolupráce, která jim ve výsledku ani nedává smysl. Začínají, osloví je první firma, tak jsou celí nadšení a jdou do toho. Ale doufám, že se z toho každý dokážeme poučit a příště to nedělat. Koneckonců takové blbosti se pak odrazí i na reakci čtenářů.

      Děkuju za milý komentář, měj se krásně! 🙂

  13. krásně a jasně jsi to shrnula 🙂 myslím si, že každý by se měl nad sebou zamyslet, ať už nad tím, jaký odpad vyprodukuje, i nad tím, co a jak kupuje a skladuje. 🙂 já se snažím, ale myslím si, že bych mohla i víc. Poslední dobou přemýšlíme i o kompostéru doma.

    1. Taky jsem o něm přemýšlela. Jen nevím, co bych dělala s humusem z něj, kytičky nemám, u nás na terase je na to moc horko (a já bych beztak všechny omylem pozabíjela). Bylo by fajn mít tu hnědé popelnice, ale ty Brno nemá.

  14. Perfektní článek! 🙂 Z mého pohledu jsi vypíchla to nejdůležitější – každá snaha se cení. Jsme na něco naučení, v něčem celý život žijeme a tak ani při nejlepší a nejupřímnější snaze to nejde všechno změnit ze dne na den, z minuty na minutu se stát komplet eko-bio-zerowaste. A správná cesta není ignorace a odmítání nutnosti změny, ale ani kamenování těch, kteří si koupili běžný šampon a nevyrobili si jej sami doma z vlastnoručně vypěstovaných surovin. Upřímně nevím, která z těchto dvou extrémistických skupin mi leze na nervy víc ;D

    1. Otravnej je každej rejpal, to máš pravdu. Sama vím, jak hrozně mě vytáčeli vegani a vegetariáni, kteří mi podstrkovali svůj pohled na věc. Dneska taky maso nejím, ale musela jsem si na to přijít sama, násilím nikdo nikoho nepřesvědčí.

  15. Ahoj Báro,
    moc pěkný článek! Jsem moc rád, že někdo upozornil na fakt, který mě úplně vytáčí. Celkem by mě zajímalo, co vlastně jsou zač ti lidé, co sledují někoho, jak před nimi rozbaluje tamto a ono. Nerozumím tomu. Asi to bude tím, že jsem chlap 😀
    Jo a abych nezapomněl, moc si s Lucií vážíme toho, žes nás zasdílela 🙂 Dělá nám radost, že se ti líbí, co tvoříme!
    Matouš

    1. Zdravíčko, rádo se stalo. 🙂 Není moc blogů, které bych sledovala, ale k vám se ráda vracím, tak i ráda doporučuju dál. 🙂
      A to rozbalování nechápu ani já jako holka. 🙂 Teda… asi bych to pochopila jako recenzi třeba nějaké elektroniky, je fajn vidět, co všechno dostanu v balení a nakolik to odpovídá popisu. Ale jinak nevidím žádný užitek.

Napsat komentář: Adéla Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.