Barborové příběhy

Na rovinu: jsem divná. Jsem ten typ člověka, kterého buď máte hrozně rádi, nebo ho nemůžete vystát. Dlouho jsem přemýšlela, čím to je, až jsem na to přišla: ve skutečnosti jsem muzikálová postava. Dobře, tohle měla být pointa článku, ke které jsme se měli propracovat. Ale my muzikálové postavy máme srdce na dlani a všechno vykecáme. Dovolte mi vám zazpívat něco povědět o tom, jak jsem na to přišla. Imrvérefurt tancuju a zpívám Na úvod by mezi námi mělo být…

Read More Read More

Přátelé, toto je historický moment. Světlo světla spatřilo… *fanfára* první flekuvzdorné tričko! Esence barborovosti, všechny barvy a fleky světa na jednom místě, prostě dokonalost sama. Jak vznikalo a hlavně: jak k němu můžete přijít vy? Račte pokračovat ve čtení, hned vám to povím. Barbora návrhářkou Na samém začátku stála nabídka od Vyrobsitričko.cz. Jo, nabídka spolupráce, co bych to nepřiznala? Tahle mi totiž dávala smysl: můžu si vyrobit vlastní tričko pro sebe i pro vás a o celém procesu napsat to, co…

Read More Read More

V sobotu mám narozeniny a brzy je bude mít i můj blog. Původně jsem to chtěla oslavit vtipným článkem, jenže… Jenže když jsem dneska přišla domů z práce a podívala jsem se do zrcadla, neviděla jsem v něm pěknou čtyřiadvacetiletou slečnu. Viděla jsem unavenou holku, která může být věkem kdekoliv mezi pětadvaceti a třiceti a která by spíš než slavit potřebovala aspoň jednou za čas spát sedm hodin v kuse. Holku, která věčně není spokojená sama se sebou a neustále má pocit, že není dost….

Read More Read More

V minulém díle (čti: u mě na Facebooku) jste viděli: Zjevně se vám to vcelku líbilo. Mně taky, jsem totiž královna Coby-kdyby. Hrozně ráda si představuju nesmysly, a tak jsem si vypředstavovala celý tenhle článek, který vám doporučuju strávit následujících 5 minut. Vzdělá vás to? Ne. Bude vás to bavit? No to si pište! Tak s chutí do toho. (A nezapomeňte mi do komentářů napsat pár vlastních coby-kdyby.) >> Kdybych dostala 10 korun pokaždé, když se mě někdo zeptá „Cos…

Read More Read More

Nebudu jíst sladké. S tímhle předsevzetím jsem vkročila do roku 2018. Během prvního týdne jsem ho ale stihla přeformulovat na „Budu jíst míň sladkého“ a v téhle podobě jsem ho zvěčnila v článku Barborový rok 2017. Realita je ale taková: bez sladkého prostě nefunguju. A tak si říkám: Jak je možné, že ještě nevážím metrák? Nezávisle jsem analyzovala stav věcí a našla jsem hned 14 situací, kdy se ze sladkého (a čehokoliv jiného) netloustne. Račte se vzdělat. #1 Když to není sladké,…

Read More Read More

Hrůzou se mi zježily vlasy. Zatnula jsem zuby v očekávání nejhoršího – nebylo pochyb o tom, že se to blíží. Pět vteřin do střetu. Dvě. Jedna. V tu chvíli jsem umřela. Mé poslední okamžiky na tomto světě vyplnilo objetí a dva polibky: na každou tvář jeden. Tak takhle si, vážení, představuju horor. Opravdický, ne ty slaboty v televizi. Patřím totiž mezi lidi, kteří si tuze moc cení svého osobního prostoru. Té své bubliny, do které jen tak někoho nepustí. Objetí od kamarádů –…

Read More Read More

Čtu si článek, hlavu podepřenou rukou, a říkám si: Tady něco hrozně krásně voní! A pak mi to dojde: to voním já! Ze zápěstí stoupá moje vůně. Metaforicky i doslova. Namíchal mi ji pan Hassan z parfumerie Alchymista a flakonek nadepsal mým šťastným číslem 17. Díky němu mám vlastní parfém, kterého je na celém světě jedna jediná lahvička. Jo a taky díky žumovi. Po fiasku s tričkem s mou nejhorší fotkou se nečekaně vytasil s nejlepším dárkem na světě, s poukazem…

Read More Read More

Je pátek, jedna hodina po poledni, a já zmateně pobíhám okolo nádraží na Smíchově. S otázkou „Prosím vás, odkud jezdí stopětka?“ připomínám Nemova tátu Merlina a jeho „Neviděli jste mého syna?“ A asi vypadám podobně vyděšeně. Po dalším bloudění na Barrandově se zpožděním dorazím na recepci v sídle televize Nova. Co tam dělám? Inu, pamatujete článek Offline Vánoce: Horor z markeťáckého prostředí? Díky vám, kdo jste mi dali hlasy ve vánoční soutěži na Blog.cz, jsem s touhle povídkou soutěž vyhrála a za odměnu se…

Read More Read More