S velkou slávou jsem zpátky z tábora! Už týden. Až teď jsem se ale dala dost do pucu na to, abych o tom mohla napsat článek. Po návratu se mě pár lidí ptalo, jestli jsem si odpočinula. Jedna kolegyně navrch přihodila otázku, jestli jsem si vydělala. Kdo někdy byl jako vedoucí na dětském táboře, ví, že se na obě otázky dá odpovědět jenom pološíleným smíchem. Co se toho odpočinku týče, ještě pět dní po návratu jsem byla schopná a maximálně…
Už se to blíží: v sobotu odjíždím na tábor. Ještě před měsícem to vypadalo jako hrozně prima nápad. Jako děcko jsem sice na tábory nejezdila, ale na střední jsem byla na táboře dvakrát jako vedoucí a moc jsem si to užila. Děti umí být prima zvířátka, stačí k nim být milá, starat se o ně, udělat pro ně něco, co nemusíte. No a jelikož mi vedoucíování chybělo, přihlásila jsem se letos na jiný tábor jako vedoucí. Nechám stranou, že je…
Představte si, představte si, že v Krakově celý víkend pršelo. A stejně jsme si tam s žumem užili super víkend. Vylezli jsme na Kosćiuszkovu mohylu, krmili jsme holuby ve velkém a taky jsme narazili na muzeum pinballu. Jo, takové muzeum existuje a je v Krakově! Jestli přemýšlíte, kam vyrazit na výlet, jsem pro Krakov všemi deseti, protože… V Krakově prostě je co vidět Zvlášť jestli jste nadšenci do památek. S žumem jsme viděli, co se do nás vešlo: Barbakán, hrad…
Přátelé, došla mi naprosto zásadní věc! Já vám ještě nepředstavila žuma! Tak tedy potkejte žuma (přeloženo pomocí Google Translate). Žum je můj nejlepší kámoš, brácha na proflákané víkendy a otec mých koček. Žum mu říkám proto, že ještě není tak úplně můj muž (jaksi se ještě nevyslovil, jestli mě chápete). No dobře, to je oficiální verze. Ve skutečnosti mu říkám žum proto, že jsem se jednou přeřekla a doteď jsem nepřiznala, že to nebylo schválně. Žum je asi 1,1 Barbory…
Přátelé, jsem bakalářka. Ne že takový legrační tituleček něco znamenal. Spíš jsem došla k záchytnému bodu (asi jako v Chcete být milionářem) a mám pocit, že se mě studium na chvilku netýká a že bych se měla za ním ohlédnout. Tak jsem se tedy ohlédla. A zjistila jsem, že mi studium českého jazyka a literatury přineslo celou hromadu věcí, které by se mi hodily už o pár let dřív. A že by se především hodily i nebohemistům. Tak třeba: Už…
Předvádí historické bitvy, nad ohněm míchají cosi podivného k obědu a odpovídají na vaše otázky typu „A co se tenkrát jedlo? Vony vlastně ještě nebyly brambory, žejo?“ To jsou nadšenci do living history. Díky kamarádce Ladě jsem měla to štěstí, proklouznout na jeden víkend mezi ně a užít si dva dny jako taková normální ženská z počátku 14. století. A řeknu vám, vážení, že jsem se ve spoustě věcí ohledně living history nadšenců šeredně mejlila. A že vy se mejlíte…
Žjova, už je to doba, co jsem publikovala poslední článek! Mám teď všeho až nad hlavu: fůra práce, fůra školy a o víkendu s můžem výletujeme. Konečně jsme vyrazili za mou rodinou na „vánoční“ (jo, v únoru) návštěvu a taky jsme strávili valentýnský víkend v Budapešti. Budapešť vám je TAK nádherná! Krásné památky, kouzelná atmosféra, legrační řeč a měna, se kterou si připadáte jako králové, i když kupujete jen rohlíky. Je to super místo, kde strávit prodloužený víkend, když chcete…
Mám ráda Brno. Mám ráda fandění. Ale bojím se hokeje. Barboro, buď přesná. Řekni: Bojím se fanoušků. Jo, těch se bojím. Děsí mě ty davy a jejich hlučnost. A děsí mě kult brněnské Komety. Kometě tady fandí všichni, od mimina po jeho prabábu. Všichni mají všechny ty blbinky na fandění – šály vyvěšené v autě, dres s úctou vyžehlený a složený hned navrchu ve skříni a zarámovanou fotku toho nejnej hokejisty doma nad televizí (tak si to aspoň představuju). No,…
Velevážení a milí, drazí, levní i vy ostatní, hlásím, že jsem pořád živá a už zase zdravá. Nedávno jsem prodělala vážnou rýmičku s kašílkem – ta se prohnala mezi support staffem zřejmě vlivem extrémně studených nocí, které si dobře rozumí s mezerami mezi prkny podlahy v koupelně i s mezerou mezi střechou a zbytkem stavení, ve které jsem doteď neodhalila původní architektův záměr. Tak jako tak, na mě povětšinou zima přes dva spacáky a osobní ohřívadlo v podobě mého muže…
Mí milí, včera (to jest ve čtvrtek) jsme se přidali k táborníkům a vyrazili jsme s nimi na výlet do Dorney Parku. Absolutně nepřipadá v úvahu otázka CO je Dorney Park, tenhle zábavní a vodní park se totiž nedá s ničím českým vůbec srovnat ani k ničemu přirovnat (a mohlo by vás to odrovnat). Vstupné a vůbec všechny výdaje s Dorney Parkem spojené nejsou zrovna nejnižší, ale opravdu (opravdu opravdu): stojí to zato. Sice dáte za hranolky k obědu šest…