Básničky píše každý druhý. Možná každý první, ale jen ten druhý se přizná. A rovnou je publikuje. Nevím, jestli jsem moc stará, málo piju nebo prostě nemám to správné básnické cítění, ale velká část básní, co se potulují po internetu, mi přijde lehce nablblá. Tak mě napadlo, že to taky zkusím. Vážně nevážně. Od kolegyně Lenky jsem k Vánocům dostala boží věcičku: Story Cubes. Jsou to kostky s obrázky, kterými si stačí hodit a na stole se vám urodí příběh….
Já jsem úplně propásla hvězdnou kariéru! Mohla jsem se svým blogem udělat díru do světa, trhat rekordy v návštěvnosti a mít půlku bytu zastavěnou věcmi, které by mi vnutily nejznámější značky v zoufalé snaze vlichotit se mi tak, abych se o nich blahosklonně zmínila. A já místo toho píšu zapadlý blog na konci vesmíru, no není to pech? Řekla jsem si, že vám aspoň vylíčím ty zářné možnosti, které mě minuly. Třeba si pak řeknete: „Jó, z té holky mohlo…
Víte, co si myslím? Že si žum není úplně jistý, jak se jmenuju, ale po třech letech spolu je mu trapné se zeptat. Říká mi totiž haldou různých jmen, za která by ho jiné děvče poslalo spát bez večeře. Já ale většinou večeře nevařím, takže s tím nic nenadělám. Pro jeho nevinu mluví fakt, že občas mezi všechny ty šílené přezdívky zamotá i cosi, co vzdáleně připomíná moje jméno, třeba mi řekne: Brambore nebo Barbore Brámbr Kobzolo Bramboříčku S Bramoříčkem…
Lidičky, sbíráte něco? Řekla bych, že sběratelství je dost podivná nemoc, kterou my lidi trpíme. Hromadíme věci, které k ničemu nepotřebujeme. No vážně, nejsme divní? Každopádně jestli jo, tak jsem divná i já. Sbírám totiž pohledy. Mám jich fůru a pořád přibývají: kupuju si je všude, kam dorazím, posílají mi je známí, od kterých je vyškemrám, a pak mi taky chodí z celého světa přes Postcrossing. Pohledy z dovolených jsou pro mě ještě důležitější než fotky. Vybírám si totiž takové,…
Žum a já jsme vyrazili do Zlína. Já vím, není to Budapešť nebo Milán, ale i tak to stojí za to. Račte si o tom počíst! Už cestou jsem ke svému zděšení zjistila, že žum a já máme dost rozdílnou představu o tom, co to znamená „vidět Zlín“. Zatímco já jsem jela za zlínskou zoo, žum ji vůbec neměl v plánu navštívit a jel do Zlína jentak zbůhdarma, protože je to prostě krajské město. Nakonec jsme udělali kompromis a do…
Víte, co říká žum o mém zpěvu? „Baruško, zpíváš moc pěkně. Ale dlouho.“ Stejně by se dal shrnout i žumův vztah k jídlu jakéhokoliv tvaru, skupenství, vůně (atakdál): žum jí tuze pěkně, ale tuze mnoho. Kdybych měla vytvořit slovníkové heslo pro pro pojem žum, znělo by takhle: žum (mask.) = muž, jenž velmi mnoho jí rozšiřující definice: pokud nejí, zlobí Barboru Je to bájo, když žum baští Žumovo jedlictví má řadu kladů. Když vůbec nevím, jak přimět žuma, aby se…
Přátelé, já jsem vám tu na blogu ještě neřekla naprosto zásadní věc! Já jsem vám nepověděla, kdo, co nebo proč jsou barborové příběhy. Dneska to napravím. Budete teď něco jako můj oblíbenec Bond (James Bond): máte povolení se mi smát nebo aspoň usmívat a být škodolibí a krutí. Pozor, pozor! Zpráva dne: Ale ještě předtím, než začnu, mám pro vás bájo zprávu: už nemusíte chodit na můj blog, on přijde za vámi! Račte si lajknout moji facebookovou stránku Barborové příběhy,…
Jaké byly Velikonoce, vážení? Já jsem se švestrou vyrazila na den do Drážďan. Pršelo, švestře nefungovala karta a já jsem předvedla svou žalostnou němčinu. Bylo to bájo. Po vyfocení téhle fotky mi švestra ráčila oznámit, že se směju jako kůň. Že to není pravda? Že ne? Ďábel nosí věci z Primarku Vy mě znáte. Z mých článků z cest víte, že když někam jedu, mám připravenou mapku s bambilionem zajímavých míst, která musím vidět. Tentokrát jsem si zkusila nic extra…
Míti kočku, to znamená štěstí, spokojenost, vztek, binec po celém bytě, nekonečný přísun roztomilosti, chlupy všude… A je to bájo. A míti tři kočky, to je ještě bájovější, dneska vám o tom popovídám. Třeba se mě lidi přestanou pořád ptát: „Hele, a jaký to je, mít tři kočky?“ A jaký to teda je, mít tři kočky? Moje univerzální odpověď zní: stejné jako mít dvě. Jenom je větší pravděpodobnost, že některou zavřete ve skříni, v šuplíku nebo na balkoně a odejdete…
Mnou a kočkami milovaný a vámi oblíbený žum je fuč. Prostě se sbalil a odjel do Prahy, že tam jako bude pracovat. A já zůstala tady. Žumovu nepřítomnost dokládá tahle židle. Kdyby tu byl, seděl by na ní a zíral do počítače. Ale on na ní nesedí, takže tu není. Vy máte modré židle? Ne, jen tuhle. Ale o tom jsem vlastně nechtěla psát. Tak jako tak, žum tu teď celý týden nebyl. Teď už tu (abych vám nekecala) zase…