Barborové příběhy

Je pátek, jedna hodina po poledni, a já zmateně pobíhám okolo nádraží na Smíchově. S otázkou „Prosím vás, odkud jezdí stopětka?“ připomínám Nemova tátu Merlina a jeho „Neviděli jste mého syna?“ A asi vypadám podobně vyděšeně. Po dalším bloudění na Barrandově se zpožděním dorazím na recepci v sídle televize Nova. Co tam dělám? Inu, pamatujete článek Offline Vánoce: Horor z markeťáckého prostředí? Díky vám, kdo jste mi dali hlasy ve vánoční soutěži na Blog.cz, jsem s touhle povídkou soutěž vyhrála a za odměnu se…

Read More Read More

Na mém Facebooku (a v mém životě) se nedávno odehrálo drama: ztratila jsem peněženku. Spoiler: Už jsem ji našla. Byla v žumově skříni. Taky vám to přijde divné, najít peněženku po dvou dnech ve skříni, notabene ne ve své? Mně to divné přišlo. Tak jsem na peněženku uhodila a otevřeně jsem se jí zeptala, kde celou dobu byla. Chvilku se vykrucovala, ale pak mi řekla celý příběh, protože v našem vztahu není místo pro lži (a zjevně ani pro moc peněz). Takže kde…

Read More Read More

Heleďte, všimli jste si, že už je zas jiný rok? Chci říct: jasně, máte kalendář a viděli jste ohňostroje. Ale máte pocit, že je nový rok? Já ani trochu. Čím jsem starší, tím míň prožívám Vánoce, silvestr, prostě všechno. A bude hůř, zdá se! Ale když už se donutím přijmout fakt, že je další rok v tahu, říkám si, že byl prima. Dost jsem toho zažila – jasně, i něco špatného, ale hlavně fůru dobrého. Pojďme se na to mrknout! Žum…

Read More Read More

Že prý je lepší vyhořet než se stěhovat. Zrovna jsem si to otestovala na blogu a musím vám říct: je to kec! Teda ne že by stěhování bylo nějak prima, ale vypadá to, že jsem to přežila. A požár bych přežít nemusela, no ne? Víte co? Povím vám, jak to s tím stěhováním bylo. Pojďme na to! Co se u mě mění? Nejdřív stručně: co bude po přestěhování jinak? Nové články najdete už jen tady, to jest na barborovepribehy.cz. Už žádná…

Read More Read More

Už zítra přijde Ježíšek! Jestli si myslíte, že už jsem moc velká na to, abych byla z Vánoc (a dárků) tak nadšená, šeredně se mejlíte. Je tu ale jeden takový zádrhel… Zase dojde na to. Tajené slzy, zlomená srdce… O čem to melu? O nepovedených dárcích. I vy je dostanete, i vy je dáte. Schválně, kolik z následujících tragických dárků jste už dostali nebo dali? Dárek typu „Proč sakra?“ Je to pěkné, praktické,… ale proč mi to sakra teta Jarmila…

Read More Read More

Přátelé, tohle není sranda. Už za 2 týdny je Štědrý den a jednu věc nesmíme podcenit: dárky. Přesněji, dárky pro nás (vás a mě). Víte, já miluju dárky. Hrozně ráda je dávám i dostávám. Vždyť co je na tom, no ne? Nemusí to být drahé dárky, podle mě totiž nejsou drahé a levné dárky, ale dobré a špatné dárky. A ty dobré jsou: překvapení něco vybraného speciálně pro mě něco, co mi udělá radost Jenže to je těžké. Pro mě…

Read More Read More

Offline Vánoce, offline Vánoce… To se lehko řekne, ale když jste online markeťák, nemůžete prostě vypnout. Musíte až do třiadvacátého ťukat do počítače a vytvářet věci, které se shozením pojistek přestanou existovat. Pojďte se mrknout, jak to vypadá v markeťácké agentuře, která má nechtěné offline Vánoce. Situace je (skoro) smyšlená. Postavy jsou taky smyšlené (víceméně). Vlastně jsem si to všechno vycucala z prstu, jen Karla jsem pojmenovala po svém bývalém pracovním počítači. *** „…proto vám přejeme klidné a ideálně offline…

Read More Read More

Co čert nechtěl, Kája mě nominovala na Liebster Award. Mockrát děkuju! Ke Káje chodím ráda, píše o životě a vůbec (líp bych to asi neshrnula) a píše pěkně, takže k ní určitě mrkněte. Součástí nominace jsou i otázky, které nominující připraví pro nominované. Pojďme směle na ně, dozvíte se o mně fůru nového a trochu starého. Proč by lidi měli navštěvovat zrovna tvůj blog? Inu, vypadá to, že to lidi prostě baví: na Facebooku mají Barborové příběhy už 1138 fanoušků….

Read More Read More

Tramtadadá! *Představte si fanfáry, jo?* Je to tady. Ten velký okamžik, kdy na vás dýchne věda a políbí vás vědění. Pro ty, kdo o věcech přemýšlí trochu realističtěji a nenadchne je (tak jako mě) posouvání jedné hlásky/písmena po větě: povím vám, co jsem se od vás dozvěděla v dotazníku. Jo, hláska a písmeno jsou vážně dvě různé věci. Proč se vůbec potřebuješ ptát na takové pitominy? Setkala jsem se s reakcemi typu: „Vždyť jsou některé ty věty úplně strašné, na…

Read More Read More